Magion 5

Magion 5 je pátá z řady pěti družic československého (resp. českého) kosmického programu, která byla vypuštěna raketou Molnija-2BL dne 29. 8. 1996 z kosmodromu Pleseck v Rusku společně s mateřskou družicí Interball-2. Název družice odráží její využití – výzkum parametrů magnetického pole, ionosféry a plazmatu planety.

Družice Magion 5 vážila 68,5 kg a byla prvním kosmickým objektem svého druhu, jehož výrobu a let sponzorovaly firmy – České aerolinie a Aral. Vyvinuta a zkonstruována byla v Ústavu fyziky atmosféry ČR týmem vědců a techniků pod vedením Ing. Pavla Třísky, CSc. Po vypuštění se dostala na dráhu ve výšce 1 000–20 000 km a Zemi obkroužila každých šest hodin. Jejím úkolem bylo měřit magnetické pole Země, elektrické pole kolem sebe, plazmové vlny, sledovat polární záři, intenzitu, teplotu a hustotu nabitých částic a upřesnit délky slunečního cyklu. Polární záři měly snímat dvě videokamery, které byly zkonstruovány za pomoci Technické univerzity ve Štýrském Hradci (Graz, Rakousko).

Po prvnímu přeletu družice nad Českou republikou si monitorovací stanice v Panské Vsi ověřila, že stroje fungují, ačkoli stanice v Rusku ukazovaly poruchu a neoddělená tělesa. Později se ukázalo, že družice je oddělená a létá samostatně, avšak sluneční panely nedobíjejí akumulátor. Dvanáct ze šestnácti slunečních panelů nefungovalo. Došlo totiž ke zkratu, který činnost panelů zablokoval. Důvodem toho stavu byla špatná organizace a práce v ruských střediscích a nešetrné zacházení s Magionem 5 před startem. Kontakt s družicí byl ztracen 30. 8. 1996.

O necelé dva roky později zapnul operátor Jiří Šimůnek v Panské Vsi vysílač a družice Magion 5 se ozvala. Vědcům se podařilo družici i se všemi přístroji oživit. Fungovala nepřetržitě až do června 2001, kdy jí došlo palivo pro orientační motory, které směrovaly solární panely ke Slunci. Přesto se při obletu kolem Země stávalo, že v případě příklonu panelů ke Slunci družice opět začala vysílat. Družice Magion 5 se naposledy ozvala 2. července 2002. Od té doby krouží kolem Země a vzhledem ke své dráze bude takto kroužit stovky let. 

PACNER, Karel. Češi v kosmu. Vyd. 1. Praha: Academia, 2011. 191 s. Průhledy; sv. 9. ISBN 978-80-200-2033-8.