Magion 3

Magion 3 je třetí z řady pěti družic československého (později českého) kosmického programu. Název odkazuje na její využití – výzkum parametrů magnetického pole, ionosféry a plazmatu planety v rámci projektu Apex (Aktivní plazmový experiment). Vypuštěna byla raketou Cyklon-3 dne 18. 12. 1991 z kosmodromu Pleseck v tehdejším Sovětském svazu spolu s družicí Interkosmos 25. Od ní se oddělila 28. 12., nejvzdálenější bod dráhy od Země (apogeum, odzemí) činil 3 080 kilometrů.

Velikost této družice byla shodná s Magionem 2, její hmotnost činila 52 kg. Všechny přístroje v družici byly napájeny solárními bateriemi. V případě nutnosti korekce dráhy byla do družice nainstalována sovětská pohonná jednotka Pulsar, poháněná stlačeným vzduchem. Vybavení družice se skládalo z magnetometru, analyzátoru elektrického pole, rádiového spektrometru, plazmových sond, analyzátorů energetických částic a fotometru pro měření optických emisí vnější atmosféry Země.

Tato družice pomohla českým odborníkům určit rozhraní, kde se hustší ionosféra stává řidší. V praxi to znamená, že se takto přesněji predikují magnetické bouře ovlivňující dálkové radiokomunikace. Družice Magion 3 přestala vysílat v září 1992 a od té doby zůstává na geocentrické dráze, která se v roce 2004 pohybovala ve výšce 436–2 906 km.

 

PACNER, Karel. Češi v kosmu. Vyd. 1. Praha: Academia, 2011. 191 s. Průhledy; sv. 9. ISBN 978-80-200-2033-8.