Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Ludvík Vaculík

Ludvík Vaculík

Prozaik a publicista, autor manifestu Dva tisíce slov a zakladatel významné samizdatové Edice Petlice. Jeho prozaické dílo nese výrazný autobiografický charakter.


ČTK/Fotobanka ČTK/Horázný Josef.
Podrobné informace

*23. 7. 1926 Brumov (u Valašských Klobouk) – 6. 6. 2015 Dobřichovice 

Ludvík Vaculík zahájil svou profesní dráhu v Baťových závodech ve Zlíně a ve Zruči nad Sázavou, zároveň studoval v obuvnické škole a potom zahraniční obchod na obchodní akademii. Následně v Praze roku 1950 absolvoval Vysokou školu politickou a sociální, poté působil jako vychovatel. Tato zkušenost se projevuje v jeho próze Rušný dům (1963). Po vojenské službě byl zaměstnán jako redaktor v oddělení politické literatury nakladatelství Rudé právo (1953–1957). Roku 1958 přešel do Československého rozhlasu do oddělení vysílání pro mládež. Od září 1965 se jako redaktor Literárních novin (později Literární listy, Listy) věnoval společensko-politické publicistice. Velký ohlas si získalo jeho vystoupení v červnu 1967 na IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů a manifest Dva tisíce slov, otištěný roku 1968 v Literárních listech. V obou projevech velmi kriticky hodnotil tehdejší komunistickou ideologii. V 70. a 80. letech nesměl oficiálně publikovat. V této době se výrazně podílel na zrodu a rozvoji samizdatu, včetně založení významné Edice Petlice (1973). Patřil mezí první signatáře Charty 77. Po listopadu 1989 se znovu oficiálně zapojil do společenského a literárního života, publikoval zejména v Literárních novinách. Roku 1999 podepsal monarchistické prohlášení Na prahu nového milénia.

Začal publikovat časopisecky v polovině 50. let. Psal především fejetony a posléze i částečně autobiografickou prózu. Nejvýznamnější jsou jeho tři knihy. První z nich, román Sekyra (1966), je pozoruhodný také svým jazykem. V okamžiku vydání se stal klíčovým autorovým dílem. Navzdory tomu, že není přímou ideovou polemikou s režimem, přerůstá ve vyrovnávání se s vlastními politickými iluzemi a kritiku doby. Následující dílo Morčata (samizdatem 1970) pokračuje v tématu kritiky a zobrazování absurdity doby. Vaculíkovo nejznámější dílo, psané deníkovou formou, román Český snář (samizdatová Edice Petlice /1981/) obsahuje popis jednoho roku autorova života, zároveň líčí též celkovou společenskou atmosféru uvnitř disidentského prostředí.

Použité zdroje
JANOUŠEK, Pavel a kol. Slovník českých spisovatelů od roku 1945. Vyd. 2. Praha: Brána, 1999. 2 sv. ISBN 80-7176-939-8.
LEHÁR, Jan et al. Česká literatura od počátků k dnešku. 2., dopl. vyd. [i.e. 3. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 1082 s. Česká historie; sv. 4. ISBN 978-80-7106-963-8.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.