Významný divadelní a filmový režisér, scenárista, dramatik, herec a učitel. Jeden ze spoluzakladatelů a předních osobností Divadla Járy Cimrmana.
*9. 12. 1931 Praha – †6. 6. 2010 Kladno
Ladislav Smoljak byl fanouškem divadla již od raného mládí, ke studiu režie na DAMU však nebyl přijat. Rozhodl se poté pro studium učitelství matematiky a fyziky na Vysoké škole pedagogické v Praze, které absolvoval roku 1957. V letech 1956–1958 pracoval jako asistent na Fakultě technické a jaderné fyziky Univerzity Karlovy, následující tři roky působil jako pedagog v Brandýse nad Labem. Zároveň příležitostně ochotničil a od roku 1960 působil jako kulturní publicista. Stal se externím recenzentem televizní tvorby v časopisech Kultura a Kulturní tvorba a roku 1963 hlavním redaktorem kulturní rubriky časopisu Mladý svět. V letech 1963–1975 získal angažmá jako redaktor v Mladé frontě a poté konečně jako scenárista a režisér Filmového studia Barrandov. Po roce 1990 působil jako nezávislý umělec.
Divadelní kariéra Ladislava Smoljaka je nerozlučně spjata s Divadlem Járy Cimrmana, které založil roku 1966 společně s Jiřím Šebánkem, Miloněm Čepelkou, Karlem Velebným a dalšími přáteli včetně Zdeňka Svěráka, jehož potkal v dramatickém kroužku už během studia a s nímž později tvořil autorské duo. V Divadle Járy Cimrmana Smoljak působil více než 40 let jako hlavní režisér, herec, dramatik a od roku 1973 také jako umělecký vedoucí. Sám pro něj napsal hru Vyšetřování ztráty třídní knihy (premiéra 1967) a se Zdeňkem Svěrákem se dělí o autorství všech ostatních cimrmanovských her. Smoljak byl navíc autorem dalších dramat uváděných na jiných scénách, včetně jeho vlastního Studia Jára, které založil roku 1998 a později přejmenoval na Studio Láďa. Patří k nim např. Hymna aneb Urfidlovačka (1998) či Malý říjen (1999).
Umělecká tvorba Ladislava Smoljaka se neomezovala pouze na divadlo. Prosadil se také jako filmový herec, režisér a scenárista. Poprvé se objevil před kamerou v krátkometrážní grotesce Pavla Juráčka a Jana Schmidta Postava k podpírání (1963) a během 60. let sehrál řadu dalších epizodních rolí. V 70. letech na sebe upozornil ve veselohrách Oldřicha Lipského Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974) a Marečku, podejte mi pero! (1976) či v Menzelově komedii Na samotě u lesa (1976), k nimž spolu se Zdeňkem Svěrákem zároveň napsal scénář. Prvním Smoljakovým režijním počinem byl snímek Kulový blesk (1978), na nějž navázal úspěšnými komediemi, protkanými charakteristickou cimrmanovskou poetikou a humorem, jako například Vrchní, prchni (1980), Jára Cimrman ležící, spící (1983), Rozpuštěný a vypuštěný (1984) či Nejistá sezóna (1987). U většiny svých filmů se také podílel na tvorbě scénářů. Režijně spolupracoval později i s Českou televizí, pro niž natočil mj. kulturně-poznávací dokumentární cykly Hudební toulky s Ladislavem Smoljakem (2003) a Toulky s Ladislavem Smoljakem (2008).
Tvorba Ladislava Smoljaka byla nesmírně úspěšná u diváků všech generací, zvláště díky jeho specifickému smyslu pro nadčasový humor, který vytvářel s lehkostí, nadhledem a schopností sebeironie. Jeho syn David Smoljak působí rovněž jako publicista, televizní scenárista a dramaturg.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.
