Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Ladislav Fuks

Ladislav Fuks

Prozaik, autor psychologické prózy, často s židovskou tematikou a autobiografickými motivy osobního emočního vyrovnání se se světem. Jeho knihy jsou plné metafor a rafinovaně skrytého humoru.


ČTK/Hajský Libor.
Podrobné informace

*24. 9. 1923 Praha – 19. 8. 1994 Praha

Ladislav Fuks roku 1942 odmaturoval a následně byl totálně nasazen. Po válce studoval filozofii, psychologii, dějiny umění a pedagogiku na FF UK v Praze. Po studiu několik let pracoval jako úředník v papírnách a v letech 1955–1959 působil jako odborný pracovník Státní památkové péče na zámku Kynžvart. Roku 1963 nastoupil do Národní galerie – krátce poté vydal svou první knihu a v tehdejším Československu se stal jedním z nejuznávanějších spisovatelů. Později se věnoval pouze literatuře. Zemřel ve svém pražském bytě, jeho tělo však bylo objeveno až dva dny po smrti.

Všemi díly Ladislava Fukse prochází témata strachu, úzkosti, vědomí blížící se katastrofy, zločinu a bezpráví. Jeho texty se vyznačují složitou kompoziční výstavbou, metaforikou a symboličností postav. Fuksova prvotina Pan Theodor Mundstock (1963) navazuje na židovskou tematiku generace poválečných spisovatelů. Protagonistou je outsider, osamělý a nenápadný úředník, který očekává předvolání k transportu do koncentračního tábora. Hledá záchranu v nacvičování nástupu do transportu, hladu, a dokonce i vlastní smrti. V dalším období autor židovskou tematiku opouští a experimentuje s různými žánry. Nejznámější hororový román Spalovač mrtvol (1966) je podobenstvím o katastrofickém působení totalitní ideologie, pod jejímž vlivem se zdánlivě neškodný a "spořádaný" měšťák proměňuje ve vraha. Na pomezí moderní pohádky a hororu se nachází dílo Myši Natálie Mooshabrové (1970), detektivní prvky obsahuje román Příběh kriminálního rady (1971). Pod tlakem normalizační cenzury vydal také několik tzv. angažovaných děl. V posledním historickém románu Vévodkyně a kuchařka (1983), zachycujícím počátek konce habsburské monarchie, je postava vévodkyně autobiografická a představuje samotného spisovatele. Podle Fuksových knih bylo natočeno několik filmů, patrně nejznámějšími jsou Spalovač mrtvol (1968, režie Juraj Herz) a Pasáček z doliny (1983, režie František Vláčil).

Audio (1 nahrávky)
Upoutávka


Použité zdroje
JANOUŠEK, Pavel a kol. Slovník českých spisovatelů od roku 1945. Vyd. 2. Praha: Brána, 1999. 2 sv. ISBN 80-7176-939-8.
KOVALČÍK, Aleš. Ladislav Fuks: Tvář a maska. Praha: H&H, 2006. ISBN 80-7319-062-1.
LEHÁR, Jan et al. Česká literatura od počátků k dnešku. 2., dopl. vyd. [i.e. 3. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 1082 s. Česká historie; sv. 4. ISBN 978-80-7106-963-8.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.