Náboženské války vedené ve středověku pod patronátem katolické církve proti příslušníkům jiných náboženství a heretikům. Mnohých z nich se zúčastnili bojovníci z českých zemí, v 15. století musely ale naopak tažením křižáckých vojsk čelit samotné Čechy.
Ke křížovým výpravám, započatým na konci 11. století, se český kníže Vladislav II. připojil v roce 1147. S vojskem římského krále Konráda II. se ovšem po několika porážkách od maloasijských Turků rozloučil a vrátil se zpět do Čech. Největším přínosem jeho cesty tak zůstalo navázání četných mezinárodních kontaktů, mimo jiné s byzantským císařem Manuelem II. Třetí křížové výpravy se roku 1189 ve vojsku císaře Fridricha I. Barbarossy zúčastnil oddíl českých bojovníků, jehož vedením pověřil tehdejší kníže Konrád II. Ota svého bratra Děpolta. Češi si během výpravy vysloužili pozornost dobových kronikářů častým a brutálním rabováním, ale také mimořádnou statečností v boji.
V dalších dvou staletích dávali čeští panovníci přednost geograficky bližšímu území severní Evropy. Přemysl Otakar II. se ve 13. století postavil do čela dvou křížových výprav proti pohanským Prusům a Litevcům – během první z nich (v letech 1254–1255) založil na březích Baltského moře město Královec (dnešní Kaliningrad). Další tři výpravy pak vedl do Pobaltí ve 20.–40. letech 14. století Jan Lucemburský.
Zcela odlišná situace nastala roku 1419, kdy v Čechách vypukla husitská revoluce. Husité byli ve zbytku Evropy vnímáni jako kacíři a v letech 1420–1431 proti nim vyhlásili papežové celkem pět křížových výprav (řada historiků uznává pouze čtyři). Všechny však skončily jasným vítězstvím husitů, kteří si tak ze strany císaře Zikmunda Lucemburského a církevního koncilu v Basileji nakonec vynutili uznání některých svých požadavků. Po skončení husitských válek se naopak husitští žoldnéři zúčastnili křížové výpravy polského krále Vladislava Varnenčika proti osmanským Turkům, která skončila v roce 1444 drtivou porážkou křižáků v bitvě u Varny. Posledním tažením ve jménu kříže, které výrazně zasáhlo české země, byla křížová výprava proti husitskému králi Jiřímu z Poděbrad vyhlášená v roce 1466, do jejíhož čela se postavil uherský král Matyáš Korvín. Ani on však rozhodujícího vítězství nedosáhl.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.