Klášter Teplá

ter Klášter Teplá založil roku 1193 šlechtic Hroznata z Ovence (dnes blahoslavený Hroznata, patron plzeňské diecéze) poté, co byl papežem zbaven slibu účastnit se třetí křížové výpravy. Pro svoji fundaci získal rozsáhlý majetek a privilegia, díky čemuž se Teplá ve středověku výrazně podílela na kolonizaci a rozvoji okolní krajiny. Klášter prostřednictvím mnoha škol dlouhodobě podporoval vzdělání v západních Čechách a vyvíjel rozsáhlou hospodářskou činnost. Jedním z jejích výsledků bylo na počátku 19. století založení proslulého lázeňského města Mariánské Lázně. Po roce 1945 byla většina tepelských řeholníků z důvodu své německé národnosti deportována a klášter byl o pět let později komunistickým režimem zrušen. Od roku 1990 je opět v majetku premonstrátů, kteří kromě náboženské činnosti navazují i na jeho kulturně-osvětovou tradici.

Nejvýznamnější částí kláštera je původně románský kostel Zvěstování Páně s příčnou lodí a dvouvěžovým průčelím vysvěcený roku 1232 a považovaný za vůbec první chrám v českých zemích řešený jako síňové trojlodí (všechny tři chrámové lodě jsou stejně vysoké). Svým na tehdejší dobu novátorským provedením předznamenal celou řadu obdobných středoevropských staveb a jako v jednom z prvních chrámů zde byly ve větší míře použity gotické prvky jako osmiboké pilíře mezilodních arkád a žebrové klenby hlavní lodi. Výrazný gotický závěr chrámu však pochází až ze 14. století, předtím byl stejně jako boční lodě zakončen půlkruhovou románskou apsidou. Zbytek klášterního areálu byl po opakovaných požárech v průběhu 18. století od základů přestavěn v barokním slohu podle návrhu Kryštofa Dientzenhofera. K severní straně kostela přiléhá novobarokní křídlo z počátku 20. století, vybudované speciálně pro umístění místních muzejních sbírek a rozsáhlou klášterní knihovnu, která je se svými přibližně 70 000 svazky druhou největší svého druhu v České republice.

HLINOMAZ, Milan. Klášter premonstrátů Teplá: přehled dějin duchovního fenoménu Tepelska. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 2003. 317 s. Malé karlovarské monografie; sv. 2. ISBN 80-239-0337-3.
KUTHAN, Jiří. Česká architektura v době posledních Přemyslovců: Města - hrady - kláštery - kostely. Vyd. 1. Vimperk: Tina, 1994. 582 s., [16] s. barev. fotogr. ISBN 80-85618-14-1.