Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Keltská hlava z Mšeckých Žehrovic

Keltská hlava z Mšeckých Žehrovic

Kamenná hlava Kelta od Mšeckých Žehrovic v okresu Rakovník, nalezená náhodně v roce 1943. Představuje jeden z nejvýznamnějších nálezů spojených s Kelty jak na území České republiky, tak ve středoevropském kontextu.


Hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic, CeStu / CC BY, https://creativecommons.org/licenses/by/3.0
Podrobné informace

Předpokládá se, že toto dílo vzniklo někdy mezi 4. stoletím a sklonkem 3. století před naším letopočtem, tedy v mladší době železné (laténská kultura). Podle dodatečně provedeného archeologického výzkumu se zlomky hlavy nacházely v jámovitém sídlištním objektu společně s dalšími předměty (keramickými střepy a zvířecími kostmi).

Skulptura, vytesaná z místní opuky, se dochovala ve čtyřech fragmentech. Pátý úlomek s kusem ucha nebyl nikdy nalezen. Kamenná hlava v téměř životní velikosti (cca 25 cm vysoká) má část rysů jak velmi stylizovaných, tak výrazně realistických. K druhé jmenované skupině by patřil například spirálovitě zakončený knír, charakteristický pro keltské bojovníky. Zajímavý je i účes, který představuje pás vlasů od ucha k uchu. Týl hlavy je vyholen. Někteří badatelé upozorňují na skutečnost, že podobný typ účesů je znám z latinských a staroirských písemných pramenů, ve kterých se vztahoval k druidům. Význam malého otvoru v ústech nebyl nikdy jednoznačně objasněn. Na krku skulptury je torques čili nákrčník (pevný kovový otevřený kruh obvykle s ozdobnými konci). Tento šperk byl u Keltů zřejmě vnímán jako symbol moci příslušníků tehdejší nobility (hrdinové, válečníci, knížata, význačné ženy, kněží-druidové) a atribut božstva.  

Je rovněž pravděpodobné, že hlava byla původně součástí většího, dnes nedochovaného díla. Podle posledních hypotéz měla portrétní charakter a mohla zobrazovat nějakou konkrétní postavu, zřejmě héroa, tedy určitou důležitou a legendární osobnost, která sehrála významnou roli v životě místní komunity. Odborníci se domnívají, že socha původně stála v nějakém přístřeší, možná malém chrámku. V blízkosti jámy, ve které byla kamenná hlava nalezena, se nacházel ohrazený areál sloužící jako sídlo. Dříve bylo toto místo interpretováno jako svatyně. Uváděná kamenná hlava je jedním z nejvýznamnějších předmětů archeologické sbírky Národního muzea v Praze.

Použité zdroje
BENEŠ, Zdeněk a kol. Keltové: Čechy v 8. až 1. století před Kristem = The Celts: Bohemia from the 8th century to the 1st century B.C. Praha: Národní muzeum, 2018. 335 stran. ISBN 978-80-7036-553-3.
BLAŽKOVÁ, Kateřina et al. Příběh nejkrásnější keltské hlavy: pohled do života Keltů nejen na Novostrašecku. 1. vyd. Praha: Ústav archeologické památkové péče středních Čech, 2011. 104 s. ISBN 978-80-86756-17-2.
BORKOVSKÝ, Ivan. Keltská tvář z Čech. In: Obzor prehistorický XIII (1946), 16-22.
DRDA, Petr a RYBOVÁ, Alena. Keltové a Čechy. 2., rozšířené vydání, v Academii vydání 1. Praha: Academia, 1998. 196 stran, 16 nečíslovaných stran obrazových příloh. ISBN 80-200-0658-3.
MIKEŠOVÁ, Veronika. Keltská hlava z Mšeckých Žehrovic (online) [cit. 22.8.2020]. Dostupné z: https://www.archeologienadosah.cz/clanky/keltska-hlava-z-mseckych-zehrovic

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.