Označení skupiny národů, které na českém území od 5. do 1. století př. n. l. zaujímaly dominantní roli. České země jsou tradičně považovány za jednu z kolébek keltského etnika.
Keltové a jejich kultura na území dnešní České republiky představují v české prehistorii a archeologii velmi významné téma. I když etnický původ Keltů a zeměpisný rozsah jejich sídelních oblastí jsou dodnes sporné, považuje nadále současná věda české země za součást pravlasti keltského etnika. Kromě jednotné hmotné kultury je tato hypotéza podložena i různými toponymy (např. v názvech některých řek jako třeba Labe nebo míst jako Chrudim, Doksy aj.). Latinské označení Čech, Bohemia, je tradičně odvozováno od jména keltských Bójů, kteří údajně obývali část českého území.
Do historiografie uvádí Kelty Hérodotos z Halikarnássu v 5. stol. př. n. l. jako barbary žijící u pramenů Dunaje. Jejich zrození z nám dnes neznámých etnik započalo severně od Alp mnohem dříve, nejspíš již v polovině 2. tisíciletí př. n. l. V závěru 6., zejména však v průběhu 5. století př. n. l. prochází výše uvedená oblast společenským a hospodářsko-kulturním přerodem. Opevněná sídla postupně zanikají, roste hustota rovinných sídel, dochází k rozvoji zemědělství, těžby surovin, řemesel. Podobně jako v západní Evropě se také na českém území objevují mohutná opevněná hradiště nebo opevněné dvorce. Rovněž vznikají honosné hroby vůdčích osobností překryté velkými násypy-mohylami.
Následující čtyři století jsou označována jako mladší doba železná, případně též jako doba laténská. Vzniká zcela nový, jednotný výtvarný a životní styl. V čele společnosti stojí vojenské družiny a náboženská vrstva (druidi). Vědci uvažují o tom, že v této době vznikaly silné kmenové celky. Na přelomu 5. a 4. století př. n. l. pak začala expanze keltských kmenů na jih do Itálie, na východ do Karpatské kotliny, na Balkán do Řecka i Thrákie, dokonce až do Malé Asie.
Z 2. století až poloviny 1. stol. př. n. l. jsou pak doloženy i prostorově velké opevněné areály – oppida (Závist u Dolních Břežan, Stradonice u Berouna, Třísov aj.).
Doba laténská přinesla do českých zemí hmotné i duchovní bohatství. Sféru řemeslné výroby i zemědělství obohatila o nové výrobní postupy a nové nástroje. Svého vrcholu dosáhlo šperkařství, výroba keramiky či skla. Keltové také jako první barbarský národ začali razit vlastní mince jako tržní ekvivalent.
Je nesporné, že dobou laténskou vrcholí v českých zemích dosavadní pravěký společenský a hospodářský vývoj. Představitelé keltského etnika odsud byli vytlačeni germánskými kmeny, je ale pravděpodobné, že tzv. plebs, tedy lidé živící se zemědělstvím, zde zůstali.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.
