Karel Kramář

^*27. 12. 1860 Vysoké nad Jizerou – ^†26. 5. 1937 Praha

Karel Kramář vystudoval právo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a poté pokračoval ve studiu na pěti zahraničních univerzitách, doktorský titul však získal v Praze v roce 1884. V té době se také zapojil do politického dění, spolupracoval s Josefem Kaizlem, který ho sblížil s Tomášem Garriguem Masarykem (později došlo mezi Kramářem a Masarykem k rozepřím a Kramář se stal výrazným Masarykovým oponentem). Jejich politická kariéra pokračovala v řadách mladočechů. Když Kramář dovršil 30 let, mohl být zvolen ve volbách v roce 1891 do Říšské rady. Tím se stal nejmladším poslancem rakouského parlamentu. Díky osobní podpoře rakouské vlády vymohl pro český národ v oblasti jazyka, kultury a vzdělávání řadu ústupků. (V té době například vzniklo mnoho českých škol.) V roce 1897 se stal předsedou mladočeské strany a mezi lety 1894 a 1913 působil jako poslanec Českého zemského sněmu. V listopadu 1918 se stal předsedou první československé vlády.

Karel Kramář je tvůrcem koncepce novoslovanství – usiloval o sblížení slovanských národů. Vrchol jeho práce v tomto směru představovaly všeslovanské sjezdy v letech 1908 a 1910 v Praze, Petrohradě (Rusko) a v Sofii (Bulharsko). Byl velmi nespokojen s důsledky ruské revoluce – vítězství bolševiků zničilo jeho vizi o demokratické ruské velmoci, která by byla pro ostatní slovanské státy oporou. K Rusku ho pojily osobní vztahy – jeho manželka byla Ruska. Měl kritický vztah také ke Společnosti národů a k její roli ve světě, pokládal ji za přeceněnou. Ve vnitřní politice meziválečného Československa zaujímal pravicové pozice. Obhajoval tzv. pozitivní politiku a posilování hospodářských, politických a kulturních pozic českého národa. Jeho dlouhodobý nesouhlas s Edvardem Benešem ohledně zahraniční politiky měl zásadní vliv na jeho další politickou aktivitu. V českých dějinách je Karel Kramář znám jako charismatický, ale v některých ohledech poněkud naivní politik.

ZAPLETAL, Prokop. Karel Kramář: muž, který přivedl český národ ke svobodě. Vydání první. V Praze: ABB, 2018. 56 stran. sešit č. 5 Národovecké knihovničky. ISBN 978-80-907230-1-6.

REZEK, Antonín a KLEČACKÝ, Martin, ed. Český "konzul" ve Vídni. Vydání první. Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v.v.i., 2015-2017. 2 svazky. Ego: paměti, deníky, korespondence; svazek 6, 13. ISBN 978-80-7422-423-2.