Významný český filozof, sociolog a historik. Představitel československého humanistického marxismu, v 60. letech nejznámější osobnost české filozofie v zahraničí. Publikací Dialektika konkrétního z roku 1963 se stal světoznámým a uznávaným myslitelem.
*26.6.1926 Praha – † 21.02. 2003 Praha
Po únorovém puči roku 1948 patřil Karel Kosík k typickým mladým zástupcům české marxistické filozofie, k čemuž přispělo i jeho členství v komunistické odbojové skupině levicové mládeže Předvoj. V období stalinismu proto přispíval do řady českých periodik svými oslavnými články na Sovětský svaz. Od roku 1957 byl však Kosík zaměstnán ve Filozofickém ústavu Československé akademie věd (ČSAV). Zde se zaměřoval na studium intelektuálních tradic a politických programů českých radikálních demokratů, a to ve vztahu k revolučnímu roku 1848. Již v roce 1958 publikoval studii Česká radikální demokracie, která měla především přispět k poznání, že socialismus v českých podmínkách může také růst z bohatých domácích tradic levicového politického myšlení, a nebýt tak pouhým produktem sovětské zkušenosti.
Nejznámější Kosíkovou knihou je však Dialektika konkrétního z roku 1963. Tato publikace se stala jedním ze zásadních textů marxistického humanismu. Kosík se v ní zabýval problematikou vztahu člověka a světa a místem člověka ve světě. Dospěl k poznání, že člověk se v současném světě nachází v zajetí „pseudokonkrétnosti“, tedy iluzorní reality nejrůznějších ekonomických nebo společenských fetišů a náhražek, které zastiňují člověku přístup k pravdě, ke „konkrétní totalitě“, ke skutečné podstatě jeho lidských možností. Podle Kosíka bylo tudíž povinností člověka všechny tyto falešné vazby odhalovat, dekonstruovat, a dospívat tak k pravé podstatě humanismu, k objevení vlastní lidské možnosti realizovat etické lidské vztahy a dospívat k možnosti humánního socialismu. Kosíkova Dialektika konkrétního vzbudila silný mezinárodní ohlas, ještě v průběhu 60. let byla kniha přeložena do italštiny, němčiny a španělštiny, později se dočkala i svého překladu do angličtiny či některých asijských jazyků. Kosík se právě díky této publikaci stal pozdějším intelektuálním symbolem pražského jara roku 1968. Přestože po násilném potlačení reforem pražského jara se Karel Kosík nesměl věnovat své akademické činnosti a znovu se na veřejnou scénu vrátil až roku 1990, patří dodnes svým významem k několika málo českým intelektuálům, kterým se dostalo světového uznání.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.