Josef Toufar

Josef Toufar se narodil v obci Arnolec poblíž města Polná na Vysočině. Z rodinných důvodů nastoupil na gymnázium v Německém Brodě až ve 26 letech, standardní věk nástupu na gymnázium přitom tehdy představoval kolem 11 let. Po přestupu na gymnázium v Chotěboři a úspěšném složení maturitní zkoušky pokračoval ve studiu kněžského biskupského semináře v Hradci Králové. Na kněze byl v témže městě vysvěcen roku 1940. V následujících letech sloužil jako kaplan ve farnosti v Zahrádce. Po komunistickém převratu v roce 1948 byl přeložen do nedaleké farnosti Číhošť.

Dne 11. dubna 1949 se při Toufarově kázání podle svědectví asi 20 účastníků mše na stěně bez jakékoliv vnější příčiny rozkýval dřevěný křížek a zůstal viset v mírném, nepřirozeném sklonu. Sám Josef Toufar stál v této chvíli ke křížku zády a podivný úkaz neviděl. Příhoda okamžitě získala široký věhlas. Událost, pro kterou se postupně vžilo označení číhošťský zázrak, samozřejmě nevyhovovala komunistickému režimu, který navíc v té době hledal případné aktéry exemplárního procesu s reprezentanty katolické církve. V důsledku zmíněných okolností se představitelé komunistické strany nakonec rozhodli učinit předním obviněným plánovaného procesu právě Josefa Toufara. Ten byl večer 28. ledna 1950 Státní tajnou bezpečností zatčen a převezen do valdického vězení, kde byl několik týdnů brutálně mučen. V plánovaném zinscenovaném procesu se měl přiznat, že sám za pomoci špagátů, pružin a gum křížkem hýbal, aby zmátl věřící a poštval je tak proti novému režimu. Necelý měsíc po svém uvěznění, 25. února 1950 večer, Josef Toufar na následky krutého mučení zemřel. Plán s jeho využitím v připravovaném monstrprocesu tak nevyšel. K sehraným procesům následně přesto došlo, aktéry se pouze stali jiní duchovní.

Neteř Josefa Toufara byla o strýcově úmrtí informována až o čtyři roky později s oficiálním odůvodněním, že smrt nastala následkem neúspěšné operace prasklého vředu. Po roce 1989 byl Josef Toufar rehabilitován, roku 2013 byl zahájen proces jeho blahořečení a roku 2014 bylo jeho tělo převezeno z hromadného hrobu v Praze do Číhošti.