Josef Lada

^*17. 12. 1887 Hrusice – ^†14. 12. 1957 Praha

Josef Lada prožil dětství prostého venkovského chlapce, ze kterého čerpal inspiraci po celý život. Chudá ševcovská rodina, do které se narodil, nemohla zajistit nadanému synovi studium na umělecké škole. Proto byl poslán do Prahy (1901), aby se učil malířem pokojů a divadelních dekorací. Nakonec se vyučil knihařem a později si částečně splnil i svůj sen studovat kreslení. Navštěvoval kurzy na Uměleckoprůmyslové škole (dnes VŠUP) a později (1906) se na krátkou dobu stal jejím řádným studentem. V kreslení nicméně zůstal samoukem také v důsledku nehody z dětství, po které přestal vidět na jedno oko. Přestože mu chybělo prostorové vidění, vyvinul si Lada postupně svůj osobitý styl s charakteristickou silnou linkou a zaoblenými tvary postav.

Vrcholem Ladovy umělecké tvorby jsou četné ilustrace a karikatury, kterým věnoval velkou část svého života. Ilustroval knihy (především pro děti) a své kresby často uveřejňoval v novinách a časopisech. Dlouhodobě spolupracoval s nakladatelstvím Melantrich. Vytvořil četné ilustrace ke knihám Karla Havlíčka Borovského, Karla Jaromíra Erbena, Boženy Němcové, Jana Drdy, Josefa Štefana Kubína, Jana Nerudy a jiných spisovatelů. Nejvýznamnějšími jsou jeho ilustrace k románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1339 kreseb). S autorem románu Jaroslavem Haškem jej pojilo dlouholeté přátelství. Lada je znám rovněž jako spisovatel, byl autorem pohádek a knih pro děti, které také sám ilustroval (Kocour Mikeš, O chytré kmotře lišce, Moje abeceda). Společně s Karlem Čapkem, Vítězslavem Nezvalem a Vladislavem Vančurou položil základy tzv. „moderní pohádky“ a obdržel za svoje dílo titul národního umělce (1947). Navrhoval výpravy, scény a kostýmy k divadelním hrám a operám pro Národní divadlo a film (Hrátky s čertem, 1956). Náměty pro své obrazy čerpal především z rodných Hrusic a okolí, ze života vesnického lidu a z folkloru. Ladova tvorba inspirovala Jaroslava Seiferta k napsání básnické sbírky Chlapec a hvězdy (1956) a jeho dceru Alenu Ladovou, která pokračovala ve stopách svého otce, k napsání knihy Můj táta Josef Lada (1963).

DOLANSKÁ, Karolína et al. České moderní a současné umění 1890-2010. V Praze: Národní galerie, 2010. 2 sv. ISBN 978-80-7035-325-7.
HOROVÁ, Anděla, ed. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995- . sv. ISBN 80-200-0536-6.
LADA, Josef. Josef Lada (1887-1957): [Obecní dům, Praha, 16.11.2007-3.2.2008. Praha: Obecní dům, 2007. 247 s. ISBN 978-80-86339-39-9.
LADOVÁ, Alena. Můj táta Josef Lada. Vydání třetí, v Knižním klubu první. Praha: Knižní klub, 2016. 165 stran, 24 nečíslovaných stran obrazových příloh. ISBN 978-80-242-4981-0.
OPELÍK, Jiří, ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 1. vyd. Praha: Academia, 1985-2008. 7 sv. ISBN 80-200-0797-0.