Josef Bican

^*25. 9. 1913 Vídeň, Rakousko-Uhersko (dnešní Rakousko) – ^†12. 12. 2001 Praha

Josef Bican byl synem talentovaného fotbalisty Františka Bicana, jenž zemřel v jednatřiceti letech na následky fotbalového zranění. Rodinná tragédie však malého Josefa nijak neodradila, ba naopak, ve svých dvanácti letech se již fotbalem živil. V osmnácti se dostal do hlavního týmu Rapidu Vídeň a výkony, které zde pravidelně podával, ho dovedly do rakouského národního mužstva, s nímž obsadil 4. místo na Mistrovství světa ve fotbale v roce 1934 v Itálii. Po tomto vydařeném turnaji chtěl mladý fotbalista přestoupit do vysněného českého klubu Slavia Praha, to mu však vedením vídeňského klubu nebylo umožněno.

Slávistický dres si Josef Bican oblékl poprvé až v srpnu 1937, v témže roce si zažádal o československé občanství, aby mohl reprezentovat svou novou zemi na Mistrovství světa ve fotbale v roce 1938 ve Francii.  Formality se však do začátku šampionátu nestihly vyřídit. Josef Bican přistupoval na svou dobu k fotbalu velmi profesionálně, o čemž svědčí i jeho platové podmínky v pražském klubu. Zatímco jeho spoluhráči si fotbalem vydělávali 1500 korun, Bican si přišel měsíčně na 5000 korun. Za druhé světové války dostal nabídku od samotného Hitlera, aby přijal německé občanství a hrál za jejich reprezentaci. Bican odmítl.

S takovýmto příjmem si fotbalista zajistil pro sebe i svou rodinu pohodlný život, který se mu v roce 1948 obrátil vzhůru nohama. Jelikož ho komunistický režim považoval za nepřítele, musel si hledat obživu v jiném odvětví. Nějakou dobu pracoval jako pomocný dělník v kladenských hutích. Poslední ligový zápas odehrál ve dvaačtyřiceti letech na podzim roku 1955. V pozdějším věku působil Josef Bican jako trenér Slavie Praha, dále jako trenér Kladna, Liberce, Brna aj. Dlouho na postech trenéra nevydržel, neboť byl vždy po nějaké době z politických důvodů propuštěn.  

Díky svému angažmá v letech 1969–1972, coby trenéra belgického Tongerenu se začalo jméno Josefa Bicana objevovat v novinách po celé Evropě. V devadesátých letech se Bican dočkal řady ocenění za své fotbalové úspěchy. Životním mottem tohoto výjimečného fotbalisty, jenž vstřelil za Slavii Praha bezmála tisíc branek, bylo, že fotbal je třeba hrát nejen nohama, ale i srdcem. Josef Bican je pohřben na Vyšehradském hřbitově.

KIRCHNER, Jaroslav. Hvězdy českého sportu. Havlíčkův Brod: Fragment, 2000. ISBN 80-7200-471-9.
http://www.reflex.cz/clanek/causy/73362/josef-bican.html
http://www.slavia.cz/zobraz.asp?t=bican-pepi