Řád, jenž přišel do českých zemí v 16. století. V oblasti školství rozvinul velice moderní pedagogickou praxi. Kvůli své sepjatosti s habsburským královským rodem bývá ovšem v české společnosti vnímán kontroverzně.
Jezuitský řád přišel do českých zemí poprvé roku 1556 na pozvání Ferdinanda I. Habsburského za účelem vzdělávání a misie. Usadil se poblíž staršího kostela sv. Klimenta (též Klementa) v Praze, kde založil konvent a univerzitní kolej nazvanou Klementinum. V duchu svého původního určení přijali jezuité za úkol především vzdělávání a misii mezi nekatolickým obyvatelstvem.
Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 patřil řád k nejúspěšnějším realizátorům nové katolické misie. Od svého příchodu začal vytvářet širokou síť vzdělávacích institucí. Využíval velmi moderní vzdělávací metody, proto se mu úspěšně dařilo pro studium oslovovat velkou část katolických, ale také nekatolických dětí a významně pozdvihnout českou vzdělanost a kulturu. Navzdory mnoha pozdějším představám byli jezuité úspěšnými šiřiteli českého jazyka. Všichni novicové řádu museli za účelem zpovědi ovládat povinně český jazyk a ústřední kostel sv. Klimenta (nově postavený za působení jezuitů) byl po jistou dobu vyhrazen pouze pro česká kázání.
V době zrušení jezuitského řádu papežem Klimentem XIV. roku 1773 měla česká jezuitská provincie 1 125 členů. Ti se rozešli do diecézní správy, k vojsku či do výslužby. Ačkoli byl řád poměrně brzy obnoven, do českých zemí se vracel těžko. Kvůli svému propojení s katolickou misií považovanou za neoddělitelného spojence habsburské a německé nadřazenosti byli jezuité chápáni jako nositelé germanizace a ničitelé českého národa. Stejně jako v jiných zemích byli navíc liberalizující se společností vnímáni jako představitelé starého katolického konzervatismu. První obnovené jezuitské komunity se začaly do českých zemí vracet již v polovině 19. století, nebyly ovšem českým národem příliš pozitivně přijímány a jejich četnost i společenský vliv tím byly významně ovlivněny. Přesto začaly být postupně obnovovány jezuitské rezidence, školy a koleje. Stejně jako jiné řády byli i jezuité poznamenáni církevními represemi komunistického režimu. Velké množství kleriků i jejich žáků se ocitlo v komunistických lágrech a řád nemohl svou činnost vykonávat otevřeně. Do českých zemí se oficiálně vrátil až po roce 1989. V současnosti zde realizuje širokou škálu činností od duchovních cvičení, pastorace (duchovní péče) studentů, misijní činnosti po překladatelství a publikační činnost.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.