Označení pro prastarou obchodní cestu spojující sever Evropy se Středomořím (severní Itálie). Název je odvozen od nerostné látky jantaru (zkamenělina pryskyřice), který byl na této trase jedním z hlavních obchodních artiklů.
Poprvé se označení jantarová stezka objevilo v latinsky psaných dílech římských autorů Tacita a Plinia Staršího. Jantar byl velmi ceněnou surovinou používanou např. při výrobě luxusních šperků či jako kadidlo. Někteří jantaru také připisovali léčivou a magickou moc. Na pobřeží Baltského moře existovala bohatá naleziště jantaru. Ze zdejších nalezišť, např. z Jutského poloostrova, tedy vycházela trasa jantarové stezky. Vedla přes Slezsko a Moravskou bránu k Dunaji a podél Alp až do severní Itálie. Z území dnešního Česka zasahovala stezka Moravu, kde se dělila do více proudů, a některé cesty mohly vést i přes území dnešního Slovenska.
Nejstarší doklady jantaru na českém území pocházejí již z paleolitu. Jsou to však spíše ojedinělé případy. Postupně se zde začal jantar objevovat častěji. Zvláštní oblibu si získal v době železné, Keltové se evidentně podíleli na dálkovém obchodu s touto surovinou. Z halštatského a laténského období jsou na českém území dokonce známa místa, kde docházelo ke zpracování jantaru (např. Brno-Řečkovice). Obchodní stezka byla využívána i ve středověku, jantar z Baltu se do českých zemí dostával zejména mezi 9. až 11. stoletím. V této době se k nám dovážely především již hotové šperky, a nikoli nezpracovaná surovina. Jantarové perly a šperky byly nalezeny na řadě archeologických lokalit, např. na hradišti v Libici nad Cidlinou.
V roce 2019 bylo otevřeno Muzeum jantarové stezky a hedvábné cesty na Slezskoostravském hradě v Ostravě.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.
