Jan Zrzavý

^*5. 11. 1890 Vadín u Havlíčkova Brodu – ^†12. 10. 1977 Praha

Velký vliv na tvorbu Jana Zrzavého měl především jeho otec, který jej seznámil s divadlem a probudil v něm umělecké cítění. Umění studoval Zrzavý na soukromých školách. Nastoupil i na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze (dnes VŠUP, UMPRUM), odkud byl však vyloučen a nadále se věnoval samostudiu. Nejvíce jeho tvorbu ovlivnil impresionismus a návštěva Paříže, zaujala ho také díla starých italských mistrů. Společně s Josefem Váchalem, Janem Konůpkem a Františkem Koblihou založili volné umělecké sdružení Sursum (1910–1912).

Pod vlivem tvorby Bohumila Kubišty, který Zrzavého hodnotil velmi kladně, se pokoušel pracovat se zjednodušením forem a našel se v kubismu. V tomto svém období založil s Josefem Čapkem a Václavem Špálou uměleckou skupinu Tvrdošíjní (1918–1924). Ta vycházela z kubismu a byla silně ovlivněna první světovou válkou a humanismem. V téže době byl Zrzavý členem Spolku výtvarných umělců Mánes (1913–1917, 1919–1923). Svá plátna vystavoval v Berlíně, v Praze se účastnil členských výstav v Umělecké besedě. Podnikl cestu do Itálie, bydlel v Paříži, kde si pronajal vlastní ateliér. Nějakou dobu pobýval v Bretani, kde se věnoval krajinomalbě. Během okupace přestal cestovat a měl zakázáno vystavovat své obrazy. Po válce se situace zlepšila, avšak Zrzavého dílo bylo po určitý čas považováno za odporující principům socialistického realismu, k čemuž přispívaly i časté náboženské náměty.  

Zrzavý se během svého života zúčastnil mnoha úspěšných výstav a jeho tvorba prošla řadou změn. Ovlivněn francouzským secesním symbolismem a impresionismem, částečně také kubismem, se nakonec uchýlil k meditativní malbě zdůrazňující lyrické prožívání reality s využitím principu zlatého řezu (Velká Kleopatra, Vodňanský rybník). Spolupracoval s vydavatelstvím Aventinum na ilustracích ke knihám (Máchův Máj, Erbenova Kytice). Učil malbu a kompozici na Filozofické fakultě Palackého univerzity v Olomouci. Byl také publikačně činný, vypracoval teoretické statě, psal básně a je autorem dokonce několika pohádek, které sám ilustroval. V roce 1966 mu byl udělen titul národního umělce.

BARTEČEK, Ivo. Československá Mona Lisa: Jan Zrzavý: portrét paní Pavly Osuské (1926). 1. vydání. Praha: AAA - Antikvity Art Aukce, s.r.o., 2019. 45 stran. ISBN 978-80-907619-0-2.
DOLANSKÁ, Karolína et al. České moderní a současné umění 1890-2010. V Praze: Národní galerie, 2010. 2 sv. ISBN 978-80-7035-325-7.
HOROVÁ, Anděla, ed. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995- . sv. ISBN 80-200-0536-6.
SRP, Karel a BRABCOVÁ, Jana A. Jan Zrzavý. Vyd. 1. Praha: Academia, 2003. 435 s. ISBN 80-200-1160-9.
ZRZAVÝ, Jan a NOVOTNÁ, Zuzana. Jan Zrzavý: ilustrátor a uctívač krásy = the illustrator and worshipper of beauty. Překlad Linda Leffová. V Praze: Národní galerie, [2016], ©2016. 33 stran. Grafické kabinety = Print cabinets. ISBN 978-80-7035-635-7.
ZRZAVÝ, Jan a SRP, Karel, ed. Jan Zrzavý: o něm a s ním: antologie textů Jana Zrzavého a o Janu Zrzavém. Vyd. 1. Praha: Academia, 2003. 466 s. ISBN 80-200-1178-1.