Jan Tříska

^*4. 11. 1936 Praha – ^†29. 9. 2017 Praha

Jan Tříska získal své první herecké zkušenosti na gymnáziu v ochotnickém divadelním kroužku. Již během studia herectví na Divadelní fakultě Akademie múzických umění (DAMU) účinkoval v Národním divadle a ihned po absolutoriu v roce 1959 se stal nejmladším členem jeho činoherního souboru. V letech 1965–1972 hrál v Divadle za branou a roku 1974 dostal angažmá v Městských divadlech pražských. Ve filmu se poprvé objevil ve veselohře Ivo Tomana Váhavý střelec (1956) a během 60. let se stal vyhledávaným představitelem filmových rolí temperamentních lehkomyslných mladých mužů, zaujal však také svým citlivým pojetím psychologie postav, které představoval na divadelních jevištích. Třískovy neustálé konflikty s komunistickým režimem způsobovaly, že během normalizace byla jeho umělecká činnost silně omezována, až nakonec roku 1977 emigroval do USA. Jeho umělecké počiny byly poté v Československu až do roku 1989 zakázány a některé role byly dokonce vystřiženy nebo přetočeny s jinými herci (například v rodinné komedii Jak se točí rozmarýny /1977/ a v psychologickém snímku Nechci nic slyšet /1978/). Před emigrací stihl natočit celou řadu filmů, televizních i rozhlasových inscenací a pohádek. K nejvýznamnějším snímkům tohoto období patří pohádka Radúz a Mahulena (1970) či Menzelova komedie Na samotě u lesa (1976), slavná a oblíbená je i jeho role Široka ve foglarovském televizním seriálu Záhada hlavolamu (1969). Tříska rovněž s velkým úspěchem daboval – jeho hlasem promlouvá v českém znění francouzský herec Jean-Paul Belmondo.

V USA se Třískovi brzy podařilo vybudovat novou kariéru respektovaného divadelního a posléze i filmového herce. Již od roku 1978 působil na prestižních divadelních scénách: nejprve získal angažmá v broadwayském New York's Public Theater, později vystupoval také ve Washingtonu, Minneapolis, Los Angeles i v American National Theatre v New Yorku. Byl obsazován i do menších filmových rolí, zahrál si například ve snímku 2010: Druhá vermírná Odyssea (1984) Petera Hyamse nebo ve Formanově Lid vs. Larry Flynt (1996). Po sametové revoluci v roce 1989 navázal na svou dřívější tvůrčí činnost a často se vracel do Česka na filmová natáčení i příležitostná divadelní představení, kde zazářil především v roli krále Leara na Letních shakespearovských slavnostech na Pražském hradě. K největším úspěchům jeho porevoluční filmové tvorby patří výrazné temperamentní role v retrokomediích Jana Svěráka Obecná škola (1991) a Po strništi bos (2017), v baladickém dramatu Želary Ondřeje Trojana (2003), Hřebejkově komedii Horem pádem (2004) či Švankmajerově bláznivém hororu Šílení (2005). 28. 10. 2002 obdržel z rukou českého prezidenta Václava Havla medaili Za zásluhy. Jeho život skončil tragicky, pádem z pražského Karlova mostu.

 

FIKEJZ, Miloš. Český film: herci a herečky. 1. vyd. Praha: Libri, 2006-2008. 3 sv. ISBN 80-7277-331-3.
SMETANA, Miloš. 2 kariéry Jana Třísky: Praha - Hollywood. Vyd. 1. Praha: Interpress, 1991. 127 s. ISBN 80-85465-02-7.