Československý novinář a komunistický politik, poslanec Národního shromáždění, účastník Slovenského národního povstání, v průběhu povstání padl.
*23. 3. 1901 Mnichovo Hradiště – †10. 11. 1944 Chabenec, Slovensko
Jan Šverma se narodil v Mnichově Hradišti v rodině advokáta. Maturoval na gymnáziu v Praze na Smíchově a studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, studia však nedokončil. Stal se redaktorem komunistického tisku (Rudé právo, Večerník Rudého práva, Avantgarda, Komunistická revue). Za první republiky organizoval dělnické stávky a demonstrace. V letech 1926–1928 absolvoval Leninskou školu v Moskvě a stal se ideologem Komunistické strany Československa (KSČ). V roce 1929 se stal členem Ústředního výboru KSČ, působil v Komunistické internacionále a v letech 1935–1938 byl poslancem Národního shromáždění.
Po okupaci Československa odešel v květnu 1939 do Paříže, kde od roku 1940 působil jako redaktor časopisu Světový rozhled. Po okupaci Francie odešel do Moskvy, zde se podílel na vysílání československého rozhlasu a stal se vedoucím Československé sekce Všeslovanského výboru. Byl členem kolektivního vedení KSČ a jeho jediným členem, který zůstal v Moskvě, když hrozilo, že ji napadnou německé jednotky.
V prosinci 1943 se účastnil jednání o Smlouvě o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik. V noci na 28. 8. 1944 těsně před vypuknutím Slovenského národního povstání (SNP) přiletěl spolu s Rudolfem Slánským a Markem Čulenem na Slovensko. Jako představitel moskevského vedení KSČ pracoval v sekretariátu Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska v Banské Bystrici a v redakci Pravdy. Odmítl se nechat evakuovat a po stažení SNP do hor ustupoval přes svahy Nízkých Tater. Zahynul ve vichřici při namáhavém přechodu hory Chabenec.
Šverma byl jedním z mála komunistických funkcionářů, kteří byli schopni rozvíjet komunistickou teorii. Prokazoval značné novinářské schopnosti, byl také autorem několika studií k českým dějinám, v nichž se pokoušel o komunistický výklad husitství a událostí roku 1848. Jako jediný poslanec předválečného Národního shromáždění položil svůj život v aktivním boji proti fašismu. Po druhé světové válce po něm byly pojmenovány dvě sloučené obce na Kladensku (dnešní kladenská čtvrť Švermov), na Slovensku se obec Telgárt v letech 1948–1990 nazývala Švermovo. V Praze dal jméno novému železobetonovému mostu, stavěnému v letech 1949–1951, dnes nese most název Štefánikův. V letech 1969–1999 byla nedaleko tohoto mostu umístěna Švermova socha, která v současnosti stojí na Olšanských hřbitovech. V roce 1969 byl Jan Šverma vyznamenán in memoriam titulem Hrdina ČSSR.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.
