Student historie a politické ekonomie na FF UK, symbol krajního občanského protestu a demonstrativní oběti. Jeho sebevražda sebeupálením v lednu roku 1969 byla výrazem aktivního vzdoru studentů a velké části občanů proti sovětské okupaci a nastupující politické represi.
* 11. 8. 1948 Všetaty – †19. 1. 1969 Praha
Jan Palach se jako student aktivně účastnil veřejných debat a občanského dění reformního roku 1968, podporoval tehdejší demokratické reformy, umožněné mimo jiné svobodou veřejné diskuse, médií a vznikem nezávislých občanských iniciativ během pražského jara od ledna 1968. Sám pocházel z rodinného prostředí orientované na demokratické hodnoty eticky chápaného protestantismu masarykovského ražení. Byl rovněž aktivní v tělocvičné organizaci Sokol, která měla přímou návaznost na demokratické tradice. Palach jako většina československé veřejnosti nesouhlasil s vojenskou invazí, řízenou SSSR, která měla v srpnu 1968 ukončit demokratický kurs politiky. Bezprostředně po okupaci se účastnil řady studentských protestů a stávek. Pod dohledem sovětských vojenských orgánů a byrokracie však bylo stále více zjevné, že navzdory nesouhlasu většiny občanské veřejnosti dochází stále více k prosazování represivního řádu. Výrazem této tendence byl mimo jiné i tzv. Moskevský protokol, který pod nátlakem vyjadřoval souhlas vládních a stranických představitelů s vojenskou okupací země.
Pod tíhou zoufalé situace vykonal Jan Palach dne 16. 1. 1969 demonstrativní sebevraždu sebeupálením, pravděpodobně po vzoru mediálně známých sebevražedných protestů buddhistických mnichů. Příkladem byla Palachovi nejspíš i poprava reformního kazatele Jana Husa roku 1415. Jeho příkladu následoval student Jan Zajíc, který se rovněž upálil 25. 2. 1969. Palachův pohřeb 25. 1. 1969 se stal podnětem k masové protestní manifestaci proti sovětské vojenské okupaci země. Palach se stal symbolem vzdoru a občanského svědomí, po dvaceti letech se v lednu 1989 staly demonstrace na jeho počest, známé jako Palachův týden, úvodem k tzv. sametové revoluci. Sebevražda Jana Palacha dodnes rozděluje českou společnost jako trauma a sporný moment dějin. Zatímco určitá část veřejnosti vidí v jeho činu symbolický výraz boje za občanská práva a svobodu svědomí, jiní vnímají Palachovu sebevraždu jako akt občanské rezignace.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.