Významný český polyhistor, vědec, lékař, fyzik, matematik, astronom a filozof pobělohorské doby, přezdívaný „pražský Hippokrates“, „český Galileo Galilei“, „český Platon“ či „lanškrounský Archimedes“. Objevil rozptyl světla a poprvé vyjádřil myšlenku o vlnové povaze světla.
*13. 6. 1595 Lanškroun – †10. 4. 1667 Praha
Jan Marek Marků (Joannes Marcus Marci, Jan Marek Marci) se narodil v katolické rodině. Jeho otec Marek Lanškrounský působil jako správce pernštejnského panství. Univerzitní studium filozofie a teologie dokončil Jan Marek v roce 1615 na jezuitské akademii v Olomouci, o rok později zde získal titul magistra filozofie. Poté pokračoval ve vzdělávání na lékařské fakultě pražské univerzity, v roce 1625 obhájil disertaci o epilepsii (práce je dodnes zachována v lobkovické knihovně). Zcela opustil pověry, které v té době panovaly (epilepsie byla spojována s posedlostí zlým duchem), a definoval epilepsii jako nervovou chorobu.
Pro nedostatek kvalifikovaných katolických pedagogů v pobělohorské době rychle postupoval v akademické hierarchii. V roce 1626 byl jmenován profesorem, v letech 1638–1654 byl děkanem lékařské fakulty a od roku 1662 rektorem pražské univerzity. Zastával také funkci zemského fyzika (z dnešního pohledu hlavní hygienik Českého království), císařského rady a osobního lékaře císaře Leopolda I. V roce 1648 obdržel šlechtický titul, zvolil si přívlastek „z Kronlandu“ (nyní Lanškroun) a do erbu si umístil i duhový oblouk.
Dochovalo se 13 latinských spisů Jana Marka, mezi nimi i spis Thaumantias. Liber de arcu coelesti deque colorum apparentium natura, ortu, et causis (O duze nebeské a o povaze, původu a příčinách jejích zjevných barev), který se věnuje problémům optiky, lomu a disperze světla a podstatě duhy. Jan Marek se těmito otázkami zabýval dokonce ještě před Newtonem. Je považován za průkopníka spektroskopie, moderní teoretické medicíny, fyziologie, epileptologie, embryogeneze, psychologie, hygieny a dietologie, fyzikální optiky, fyziky materiálů a teorie pružnosti, fyziky plazmatu, teorie kapilarity, fyzikální chemie a dalších oborů.
Dům Jana Marka v Melantrichově ulici v Praze, kde byla lékárna a na střeše astronomická pozorovatelna, se zachoval dodnes a v roce 1968 na něj byla umístěna bronzová deska s reliéfem Jana Marka.
V současnosti existuje Spektroskopická společnost Jana Marka Marci, která za mimořádné výsledky v oblasti spektroskopie udílí medaili Jana Marka Marci z Kronlandu. Kromě toho nese od roku 1970 jeho jméno (Marci) kráter na odvrácené straně Měsíce, stejně tak i hlavní náměstí v jeho rodném Lanškrouně.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.