Český král v letech 1310–1346. Byl prvním panovníkem dynastie Lucemburků na českém trůně a otcem nejslavnějšího českého panovníka Karla IV. Rozporuplně vnímaný panovník, který je dnes nazýván „král cizinec“ a „král diplomat“.
*10. 8. 1296 Lucemburk, Lucemburské hrabství (dnešní Lucembursko) – †26. 8. 1346 Kresčak, Francie
Jan Lucemburský byl synem lucemburského hraběte a římského císaře Jindřicha VII. a Markéty Brabantské. Za podpory svého otce a české šlechty nahradil po krátké válce na českém trůně Jindřicha Korutanského. Oženil se s dcerou Václava II. Eliškou Přemyslovnou, manželství však bylo provázeno řadou osobních i politických konfliktů. Několik let musel bojovat se šlechtickou opozicí, které v roce 1318 zanechal značnou část správy v zemi a nadále se věnoval především zahraniční politice a válečným tažením. Ve 20. a 30. letech výrazně rozšířil území českého státu, když k němu postupně připojil Horní Lužici, Chebsko a většinu Slezska. Pokusil se také vytvořit lucemburskou državu v severní Itálii a zúčastnil se několika křížových výprav do Pobaltí. Roku 1334 pověřil svého syna Karla vnitřní správou země a v roce 1346 prosadil jeho zvolení králem Svaté říše římské. Ještě téhož roku zahynul v bitvě u Kresčaku, kde bojoval jako spojenec francouzského krále proti Anglii, ačkoliv byl již více než 10 let slepý. Podle dobových zpráv se měl dobrovolně nechat odvést do bitevní vřavy, aby zde mohl najít rytířskou smrt. S touto bitvou je spojován i údajný Janův slavný citát: „Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal!“.
Dobovými kronikáři byl Jan Lucemburský veleben především pro své válečnické umění a rytířské ctnosti. Byl považován za ozdobu rytířských turnajů, kterých se rád aktivně účastnil. Hodnocení jeho vlády zůstává do dnešních dnů rozporuplné. Dlouho byl českými historiky vnímán spíše negativně, především kvůli svému nezájmu o správu českých zemí a rozprodávání královského majetku pro realizaci nákladné zahraniční politiky. Postupně je však stále více oceňována jeho role při územním rozšíření a mezinárodněpolitickém zabezpečení českého státu, které bylo důležitým předpokladem pro moc a stabilitu za vlády Karla IV. Jan Lucemburský se podílel také na zahájení gotické přestavby katedrály sv. Víta na Pražském hradě a množstvím privilegií významně podpořil rozvoj královských měst.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.