Divadelní, filmová, televizní a rozhlasová herečka. Od 60. let 20. století patří k nejoblíbenějším a nejobsazovanějším českým herečkám.
*19. 5. 1941 Žirovnice
Iva Janžurová absolvovala studium herectví na Divadelní fakultě Akademie múzických umění (DAMU) v Praze. První angažmá ji zavedlo do Divadla F. X. Šaldy v Liberci, odkud po jedné sezoně přešla do pražského Divadla na Vinohradech, kde působila v letech 1964–1987. Roku 1988 se stala členkou činohry Národního divadla v Praze. V polovině 70. let založila se svým partnerem rodinné zájezdové divadlo, pro které psali společně komedie. Za své herecké mistrovství na divadelních scénách byla roku 1998 vyznamenána cenou Thálie a Cenou Alfréda Radoka.
U filmu začínala Janžurová v 60. letech. Poprvé stála před kamerou roku 1961, když ji Evald Schorm obsadil do svého studentského krátkometrážního snímku Turista. Svou první hlavní postavu, která se stala jednou z jejích životních rolí, si zahrála v psychologickém dramatu Karla Kachyni Kočár do Vídně (1966). Janžurová vyniká svým smyslem pro nadsázku, grotesku, parodii i sebeparodii. Typicky ztvárňuje hovorné a rázné ženské postavy v komediálních snímcích. Její hrdinky jsou často také nekonvenční, rozmarné a především ztřeštěné – jako například v bláznivé komedii Petra Schulhoffa Zítra to roztočíme, drahoušku! (1976) nebo ve sci-fi komedii Václava Vorlíčka Což takhle dát si špenát (1977). Dokáže ale přesvědčivě ztvárnit i psychologicky mnohem složitější postavy a exceluje také v rolích vážných a dramatických, jako tomu je např. v psychologickém snímku Juraje Herze Petrolejové lampy (1971). Od 90. let se staly její doménou tragikomické a melancholické stárnoucí ženy, jako je např. postava nevěsty Jindřišky v povídkovém snímku Romana Vávry Co chytneš v žitě (1998).
Janžurová účinkovala ve více než 160 filmech, televizních inscenacích a pohádkách, známá je ovšem i z mnoha seriálů, k nimž patří Píseň pro Rudolfa III. (1967), Bakaláři (1971), Arabela (1980), Cirkus Humberto (1988) či Ohnivý kuře (2017–2018). Za své výkony na stříbrném plátně získala dva České lvy i několik zahraničních ocenění v podobě Stříbrného asteroidu pro nejlepší herečku na Mezinárodním filmovém festivalu fantastických filmů v Terstu (1971 za sci-fi komedii Václava Vorlíčka Pane, vy jste vdova! /1970/) a roku 2000 cenu za nejlepší herecký výkon v komedii Alice Nellis Ene bene (1999) na Mezinárodním filmovém festivalu v Soči. Roku 2015 jí byl na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech udělen Křišťálový glóbus za celoživotní přínos české kinematografii.
Životním partnerem Ivy Janžurové byl divadelní režisér a herec Stanislav Remunda. Jejich dcera Theodora Remundová je dokumentaristka a herečka, dcera Sabina Remundová je herečka a scenáristka.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.
