Ignác Ullmann

^*23. 4. 1822 Praha – ^†17. 9. 1897 Příbram

 

Ignác Vojtěch Ullmann vystudoval pražskou techniku (dnes ČVUT), poté odcestoval do Vídně, kde pokračoval ve studiích na tamní Akademii výtvarných umění. Podnikl studijní cestu do Itálie a posléze se vrátil do Prahy, kde působil ve svém oboru. Často spolupracoval s jinými architekty, například s Antonínem Baumem, svým švagrem Antonínem Barvitiem aj. Se svými návrhy se účastnil různých soutěží. Po neúspěchu v soutěži na výstavbu Národního divadla a Rudolfina, nejvýznamnějších veřejných budov, opustil Prahu a pobýval převážně na venkově. Zbytek života strávil v Příbrami.

Ullmannova raná tvorba se vyznačuje dobovou inspirací středověkem, jak dokládá jeho nejznámější dílo, kostel Cyrila a Metoděje v pražském Karlíně, na kterém pracoval spolu s Karlem Rӧssnerem. Jeho pozdější projekty však už byly ovlivněny vídeňskou novorenesancí. Ullmannovy nejvýznamnější stavby se nachází v Praze – Vyšší dívčí škola ve Vodičkově ulici se sgrafitovou výzdobou, palác Lažanských (dnešní budova FAMU), Lannova vila, budova Akademie věd na Národní třídě (bývalá Česká spořitelna), Prozatímní divadlo (nedochováno), česká technika na Karlově náměstí, Španělská synagoga, Letenský zámeček.

HOROVÁ, Anděla, ed. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995- . sv. ISBN 80-200-0536-6.
VYBÍRAL, Jindřich. Ignác Vojtěch Ullmann (1822-1897). 1. vyd. Praha: Národní galerie v Praze, 1994. 23 s.
ŠVÁCHA, Rostislav et al. Dějiny umění v českých zemích 800-2000. Vydání první. V Řevnicích: Arbor vitae societas, 2017. 991 stran. ISBN 978-80-88283-02-7.
VLČEK, Pavel. Dějiny architektury (neo)klasicismu a 19. století. Vyd. 1. V Praze: České vysoké učení technické, 2009. 183 s. ISBN 978-80-01-04231-1.
ŠEVČÍK, Oldřich et al. Architekti, programy, realizace: paralelní texty ke studiu dějin a teorie architektury. 1. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, 2011- . sv. ISBN 978-80-01-04741-5.