Hrad Strakonice

Strakonice založil ve 20. letech 13. století Bavor I. z rodu Bavorů jako jeden z vůbec prvních šlechtických hradů v Čechách. Aby obešel tehdy výlučné královské právo na stavbu hradů, pozval na své panství také rytířský řád johanitů (dnes řád maltézských rytířů), jimž umožnil ve východní části hradu vybudovat komendu. Po vymření Bavorů v roce 1402 získali johanité do vlastnictví celý hrad, který se v důsledku zničení pražské komendy v roce 1420 husity dokonce stal hlavním sídlem řádu v Čechách. Velkopřevorství zde sídlilo až do roku 1693, kdy se řád vrátil do Prahy. Význam hradu následně upadl, ačkoliv johanité zde působili až do uvěznění posledního strakonického převora v roce 1951.

Vzhledem ke své specifické dvojí funkci byl hrad původně rozdělen na dvě téměř samostatné části, Bavorský palác a johanitskou komendu, složitě budované v několika etapách v průběhu 13. století. Areál strakonické komendy tvoří románská kapitulní síň s bohatě zdobeným rozetovým oknem a vstupním portálem, gotická křížová chodba a kostel sv. Prokopa, který si i přes množství pozdějších úprav uchoval z velké části svoji středověkou románsko-gotickou podobu. Kostelní věž je netypicky umístěna přímo nad chórem a spolu s obrannou věží, která k němu přiléhá na jižní straně, chránily komendu proti případnému útoku.

Protějšek komendě tvoří Bavorský palác v západní části hradu, z jehož středověké podoby se kromě obvodových zdí zachovalo pouze sklepení s křížovými klenbami a několik místností v prvním patře, osvětlených hrotitými okny. Nachází se zde také nástěnná malba kola štěstěny, symbolizujícího vrtkavost lidského osudu. V 16. století byl palác renesančně přestavěn a rozšířen natolik, že dnes na původně samostatně stojící komendu téměř plynule navazuje. Nejvýraznějším prvkem hradního opevnění je velká obranná věž s dvoupatrovým ochozem, zvaná Rumpál, postavená kolem roku 1270 uprostřed západní hradby. Z vnější strany je zpevněna kamenným břitem, který ji chránil před možným ostřelováním. Východní křídlo uzavírá barokní velkopřevorský palác z roku 1715, který měl tehdy již upadající rezidenci alespoň zčásti přizpůsobit dobovým nárokům na reprezentaci a obytný komfort.

 

 

DAVID, Petr a SOUKUP, Vladimír. Dějiny hradů a tvrzí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2012. 432 s. ISBN 978-80-242-3745-9.
DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 3., opr. vyd. Praha: Libri, 2009. 733 s. ISBN 978-80-7277-402-9.
FIBICH, Ondřej a DURDÍK, Tomáš. Rytíři svatého Jana a jejich hrad ve Strakonicích. Strakonice: Hrad, 2011. 40 s. ISBN 978-80-904644-3-8.
KUTHAN, Jiří. Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny třináctého století. 1. vyd. České Budějovice: Růže, 1972. 231, [1] s.
MERHAUTOVÁ, Anežka. Raně středověká architektura v Čechách. 1. vyd. Praha: Academia, 1971. 383 s., [80] s. obr. příl.