Zřícenina románského hradu nad stejnojmenným městem v západních Čechách přibližně 10 km od hranic s Německem. Je nejstarším kamenným hradem na území České republiky.
Středověký kronikář Kosmas připisuje založení Přimdy „jakýmsi Němcům“, kteří ji v roce 1121 měli proti vůli českého panovníka vystavět na české straně hranice, nejspíše na příkaz markraběte bavorské Severní marky (Nordagu) Děpolta II. z Vohburgu. Ještě téhož roku proto byla dobyta knížetem Vladislavem I. a stala se důležitou českou pohraniční pevností střežící hlavní cestu z Čech do Bavorska. Byla také využívána jako vězení, za své pokusy o uchvácení trůnu zde byl držen budoucí kníže Soběslav II. (1148–1150 a 1161–1173) a v roce 1247 také kralevic Přemysl Otakar II. Během husitských válek byl hrad v roce 1427 husity nakrátko dobyt, druhému útoku v roce 1429 však již odolal. V letech 1454–1590 jej vlastnili pánové ze Švamberka, kteří jej nechali zpustnout do té míry, že na počátku 17. století byl již neobyvatelnou zříceninou.
Hrad se nachází na vrcholu skalnatého hřebene, jehož část sloužila i jako opevnění hradního jádra. Tvoří jej románská čtverhranná obytná věž (tzv. donjon) s patrovým přístavkem, v němž se nachází nejstarší známý prevét (typ středověkého záchodu) v České republice. V hlavním sále věže je dochováno sdružené okno a část krbové římsy. Zbytky vnějšího opevnění a hospodářských budov po mimořádně necitlivých stavebních úpravách ve 20. století prakticky zcela zanikly.
I přesto, že z hradu nezůstalo mnoho, představuje v rámci České republiky jedinečnou památku. Ve 12. století sloužila v Čechách a na Moravě jako opevnění především raně středověká hradiště s dřevohlinitou hradbou (výjimku tvořil např. Pražský hrad). Klasické vrcholně středověké kamenné hrady začaly vznikat ve větším množství až o století později za přemyslovských králů. Přimda tak vyčnívá jako ojedinělý stavební projekt, který výrazně předstihl svoji dobu.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.