Helena Fibingerová

^*13. 7. 1949 Víceměřice

Helena Fibingerová se hodu koulí začala věnovat jako samouk doma v Uherském Ostrohu a později v tehdejším Gottwaldově (Zlín). Po maturitě se odstěhovala do Ostravy, kde ji začal trénovat atletický reprezentant Jaroslav Šmíd. Prvních mezinárodních závodů se zúčastnila ve svých osmnácti letech. V roce 1970 se na závodech v Ostravě poprvé stala československou rekordmankou ve vrhu koulí a roku 1973 v Rotterdamu na halovém mistrovství Evropy výkonem 19,08 m vybojovala své první velké zlato. V roce 1974 na mistrovství Evropy získala bronzovou medaili a na dvou dalších evropských mistrovstvích v letech 1978 a 1982 vybojovala stříbrné medaile. Největšího úspěchu se dočkala v roce 1976 na olympijských hrách v Montrealu, kde získala bronzovou medaili. V rozmezí let 1973 až 1985 se celkem osmkrát stala mistryní Evropy v hale a třikrát získala stříbrnou medaili. V roce 1983 se v Helsinkách stala mistryní světa pod otevřeným nebem.

Fibingerová je jednou z nejlepších koulařek atletické historie. Získala celkem 29 titulů mistryně republiky a je držitelkou 25 československých rekordů. Patří jí stále platný halový světový rekord ve vrhu koulí, který vytvořila 19. února 1977 na halovém mistrovství ČSR v Jablonci nad Nisou, když hodila kouli do vzdálenosti 22,50 m. Tento výsledek patří k nejdéle platným ženským světovým rekordům vůbec. Po ukončení atletické kariéry se vrhla na podnikatelskou dráhu a stala se funkcionářkou Českého atletického svazu. Dlouhá léta působila v Radě České televize. V roce 2015 byla vyznamenána medailí Za zásluhy I. stupně.

Slavík, H., Osoba, M. 2016. 120 let české atletiky. Praha: Český atletický svaz.
Jirka, J. a kol. 2013. Kdo byl kdo v české atletice. Praha: Olympia.
https://www.olympic.cz/sportovec/1388--helena-fibingerova
http://www.atletika.cz/reprezentace/medailony-atletu/helena-fibingerova-3/