Hans von Aachen

^*1552 Kolín nad Rýnem, Svatá říše římská (dnešní Německo) – ^†4. 3. 1615 Praha

 

Hans von Aachen byl též znám jako Johann von Aachen, van Achen nebo také jako Janachen, Fanachen, Abak, Jean Dac, Aquano i van Aken. Malovat se učil v Německu, poté studoval tvorbu Tintoretta a Michelangela v Itálii. Byl také ovlivněn nizozemskou malbou, především dílem známých malířů Bartholomea Sprangera a Hendricka Goltzia a tvorbou dalších severských umělců, například Hanse Speckaerta. Za svého pobytu v Itálii dostával zakázky zejména od velkovévody Francesca I. Medicejského. Díky zahraničním zkušenostem se stal známým a vyhledávaným malířem i v Německu, kam se vrátil po téměř patnáctiletém pobytu v Itálii. Četné objednávky mu přicházely od německé a severské šlechty, často maloval pro bavorského vévodu Viléma V. Během pobytu v Mnichově byl představen císaři Rudolfu II. a o několik let později byl jmenován jeho dvorním malířem. Zastával také funkci diplomata a dvorního nákupčího uměleckých děl. Pro císaře pracoval nejdříve z Mnichova, později se usadil v Praze (1601). Stále však maloval soukromě pro své zákazníky v Německu. Jako dvorní malíř byl členem diplomatických výprav a hojně cestoval, během svých cest také nakupoval umělecká díla pro císařskou sbírku. Po smrti Rudolfa II. se stal dvorním malířem jeho následovníka Matyáše I.

Hans von Aachen se proslavil především svými portréty a autoportréty (Dva smějící se mladíci, Autoportrét s donnou Venustou), jeho raná díla byla ovlivněna nizozemskou malbou. Maloval též obrazy s biblickými a mytologickými motivy (Paridův soud, Bacchus, Venuše a Amor). V pozdější tvorbě je viditelný vliv italského malířství. Zhotovil řadu portrétů významných malířů a sochařů (Bartholomeus Spranger, Giambologna aj.) a portrétních kreseb. Jeho díla se stala podkladem pro vytvoření mnoha rytin. Von Aachenova renesančně manýristická tvorba rudolfinského období se vyznačovala smyslnými pózami protáhlých postav a komplikovanější dějovou kompozicí. Pozdější díla naznačují svou dramatickou kompozicí a temnosvitem přechod k baroknímu stylu.

AIKEMA, Bernard et al. Hans von Aachen (1552-1615): malíř na evropských dvorech: [Císařská konírna Pražského hradu 1.7.2010 - 3.10.2010]. Berlin: Deutscher Kunstverlag, 2010. xvii, 278 s. ISBN 978-3-422-06973-2.
HOROVÁ, Anděla, ed. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995- . sv. ISBN 80-200-0536-6.
PREISS, Pavel. Panoráma manýrismu: Kapitoly o umění a kultuře 16. století: [Autoreferát dokt. dis.]. Praha: [s.n.], 1982. 37 s.