Eduard Goldstücker

^*30. 5. 1913 Podbiel, Rakousko-Uhersko (dnešní Slovensko) – ^†23. 10. 2000 Praha

 

Prof. PhDr. Eduard Goldstücker, dr. h. c., se narodil v obci Podbiel na Oravě na Slovensku do nezámožné židovské rodiny. Po otcově smrti způsobené zraněním z 1. světové války se rodina přestěhovala do Košic, kde Goldstücker vystudoval gymnázium. V letech 1933–1936 studoval germanistiku a romanistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Jeho sociální původ i studium literatury ho dovedlo k jeho celoživotnímu levicovému a sekulárnímu přesvědčení. V Praze se sblížil s levicovými studenty a zapojil se do studentského života. Nakonec v roce 1936 vstoupil i do Komunistické strany Československa (KSČ).

Roku 1939 s manželkou odešel z politických i rasových důvodů přes Polsko do Velké Británie. V letech 1940–1942 studoval postgraduálně na univerzitě v Oxfordu. Od roku 1942 působil v československých diplomatických službách (tajemník československého velvyslanectví v Paříži, rada na československém velvyslanectví v Londýně, v r. 1946 člen československé delegace na mírové konferenci v Paříži, v r. 1948 se stal prvním československým velvyslancem ve státě Izrael). Ještě v průběhu 2. světové války se výrazně zasloužil o vyhlášení 17. listopadu Mezinárodním dnem studentstva. V roce 1951 byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen na doživotí za vlastizradu. Vězněn byl v Ruzyni, Leopoldově a v Jáchymově. Amnestován a propuštěn z vězení byl na Vánoce v roce 1955.

Po propuštění začal pedagogicky působit na katedře germanistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V roce 1958 byl jmenován docentem a v roce 1964 profesorem německé literatury. Katedru germanistiky v 60. letech vedl až do své druhé emigrace. Odborně se věnoval především klasické německé literatuře a dějinám pražské německy psané literatuře. Vyvrcholením jeho snah bylo konání mezinárodní konference o díle Franze Kafky, kterou uspořádal v květnu 1963 v Liblicích. V roce 1966 byl zvolen prorektorem Univerzity Karlovy (odvolán z této funkce byl až v roce 1970). V době pražského jara se Goldstücker také výrazně veřejně angažoval. Stal se předsedou Svazu československých spisovatelů a poslancem České národní rady.

Po srpnových událostech 1968 odešel přes Vídeň do druhého exilu, který prožil ve Velké Británii. V letech 1968–1978 působil jako profesor srovnávacích literatur univerzity v Sussexu a poté v letech 1978–1990 na univerzitě v Brightonu. V roce 1974 mu bylo odňato československé státní občanství, navráceno mu bylo v roce 1990.

V dubnu 1991 se s manželkou natrvalo vrátil do Československa a věnoval se přednáškové činnosti a vystoupením v rozhlase a v televizi. Jako světově respektovaný literární historik přednášel v Rakousku, Německu, Švýcarsku, Francii, Itálii, Japonsku i jinde. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze jej k trvalé spolupráci nepřizvala; pravidelně přednášel pouze na pražské Letní škole slovanských studií. Spolupracoval i s Technickou univerzitou v Liberci.

Eduard Goldstücker, přední znalec pražské německé literatury a díla Franze Kafky, byl vyznamenán Pamětní medailí československé armády v zahraničí, vyznamenáním Za zásluhy o výstavbu, řádem Klementa Gottwalda, cenou Friedricha Gundolfa, čestným odznakem Za vědu a umění, prestižní medailí Theodora Lessinga a Goethovou medailí. Byl zvolen členem Saské akademie umění a čestným předsedou české Společnosti J. W. Goetha. Na univerzitě v Kostnici získal v r. 1986 čestný doktorát. V době normalizace patřil k nejzatracovanějším protagonistům Pražského jara. Lenka Reinerová o něm napsala, že byl především člověkem, „který – veškerým svým bohatým věděním, neúnavným konáním, prací, a to na pozadí převratné rozporuplné doby a navzdory jí a svým osudným omylům – se vždy a všude zastával lidských práv.“

 

 

Goldstücker, Eduard, Vzpomínky 1913–1945, Praha: nakladatelství G plus G, 2003
Goldstücker, Eduard, Vzpomínky 1945–1968, Praha: nakladatelství G plus G, 2005
Antonenko, Oksana, Hasilová, Helena, Hasil, Jiří, Loburová, Naďa, Palamarčuk, Olga, Kultura českého národa- tradice a současnost, Lvov, nakladatelství Lvovské národní univerzity, 2006
https://cs.wikipedia.org/wiki/Eduard_Goldst%C3%BCcker