Doba kamenná

Území České republiky představovalo oblast, kde se rozvíjely a prolínaly nejrůznější pravěké kultury. Odlišné geografické podmínky na území Čech a Moravy však byly často hlavní příčinou výrazné odlišnosti jejich vývoje. Morava měla vždy blízko k dění v Karpatské kotlině, zatímco Čechy ovlivňovala situace v západní Evropě.

Počáteční a nejdelší úsek lidských dějin je označován jako starší doba kamenná (paleolit, cca 1,8 mil. – 8 000 let př. n. l.), protože kamenné nástroje představují po dlouhou dobu jediný druh movitých pramenů o člověku dochovaných do dnešní doby. Zdrojem obživy byl jen lov a sběr.

Na území České republiky (ČR) je doložena přítomnost a působení předchůdce dnešního člověka homo erectus již ve starším paleolitu (1,8 mil. – 300 000 let př. n. l.). Pro období středního paleolitu (300 000 – 40 000 let př. n. l.) jsou doloženy i první doklady uměleckého projevu a k obývání byla využívána nejen otevřená sídliště, ale i jeskyně (jeskyně Šipka, Kůlna aj.). V mladším období je z kosterních nálezů patrná již přítomnost člověka typu Homo sapiens neanderthalensis (cca od 100 000 let př. n. l.).  Jeho kulturu vystřídal v mladém a pozdním paleolitu (40 000 – 8000 př. n. l.) na území ČR člověk současného typu (homo sapiens sapiens). Střední doba kamenná (mezolit,  8000–6000/5500 let př. n. l.) patří na českém území k nejméně prozkoumaným pravěkým obdobím .

Následující období mladší doby kamenné (neolit, cca 5500 – 4500/4400 let př. n. l.) se neslo ve znamení přechodu k pěstování obilnin i jiných plodin a k domestikaci některých zvířat, což si vyžadovalo i usedlý způsobu života. Objevila se inovace ve výrobě kamenných nástrojů, byly vyráběny hliněné vypalované nádoby (keramika), nadzemní obytné stavby měly unifikovaný vzhled. Pohřbívání se neustálilo zcela, docházelo k pohřbům kostrovým i žárovým.  Ze závěru neolitu jsou doloženy stavby typu rondel, na kypření půdy se používalo oradlo.

Poslední vývojová fáze doby kamenné (tzv. pozdní doba kamenná) je označována jako eneolit (4500/4400 – 2200 let př. n. l.). Někdy se tomuto období též říká doba měděná. Je to přechodné období mezi dobou kamennou a dobou bronzovou, než člověk začal systematicky používat kovové nástroje. V této době se na území České republiky vystřídala řada archeologických kultur (např. kultura nálevkovitých pohárů, kultura s kanelovanou keramikou, badenská kultura, řivnáčská kultura, kultura se šňůrovou keramikou, kultura se zvoncovitými poháry aj.).

KUNA, Martin a BRŮŽEK, Jaroslav. Archeologie pravěkých Čech. 1, Pravěký svět a jeho poznání. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2007. 163 s., 16 s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-86124-75-9.
NEUSTUPNÝ, Evžen et al. Archeologie pravěkých Čech. 4, Eneolit. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2008. 185 s., 16 s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-86124-77-3.
OLIVA, Martin. Encyklopedie paleolitu a mezolitu českých zemí. Vydání 1. Brno: Moravské zemské muzeum, 2016. 341 stran. ISBN 978-80-7028-470-4.
PAVLŮ, Ivan a ZÁPOTOCKÁ, Marie. Archeologie pravěkých Čech. 3, Neolit. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2007. 118 s., 12 s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-86124-71-1.
PODBORSKÝ, Vladimír et al. Pravěké dějiny Moravy. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993. 543 s., [12] l. obr. příl. Vlastivěda moravská. Země a lid. Nová řada; Sv. 3. ISBN 80-85048-45-0.
SKLENÁŘ, Karel, BLÁHOVÁ-SKLENÁŘOVÁ, Zuzana a SLABINA, Miloslav. Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2002. 427 s. ISBN 80-7277-115-9.
VENCL, Slavomil a FRIDRICH, Jan. Archeologie pravěkých Čech. 2, Paleolit a mezolit. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2007. 164 s., 16 s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-86124-76-6.
Přehled pravěkých období na našem území. Archeologie na dosah. (online) [cit. 21.8.2020]. Dostupné z: https://www.archeologienadosah.cz/o-archeologii/chronologie/prehled-pravekych-obdobi-na-nasem-uzemi
Pravěk a středověk v českých zemích. Archeologie na dosah (online) [cit. 21.8.2020]. Dostupné z: https://www.archeologienadosah.cz/o-archeologii/chronologie/pravek-stredovek-cr