Divadlo Járy Cimrmana

1967–, Praha

Počátky Divadla Járy Cimrmana (DJC) jsou spojeny s přednáškou rozhlasového projektu neexistující Nealkoholické vinárny U Pavouka, ve které v roce 1966 poprvé padlo jméno fiktivní postavy českého génia přelomu 19. a 20. století Járy Cimrmana. Ten se brzy stal národním fenoménem – u jeho zrodu stáli Jiří Šebánek, Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak, Miloň Čepelka či Karel Velebný. Tato amatérská skupina umělců začala záhy vystupovat pod názvem DJC a v roce 1967 uvedla v Malostranské besedě první divadelní představení Akt, ve kterém už je patrná struktura, jež se stala charakteristickou pro každé další „cimrmanovské“ představení: první polovinu vyplňuje přednáška založená na mystifikaci, kde se umělci stylizují do rolí akademických pracovníků a různých odborníků a prezentují fiktivní studie o Cimrmanově životě, ve druhé polovině je divákům představena autorská hra, která je vydávána za Cimrmanovo dílo. Nedlouho po uvedení Aktu opustili soubor Jiří Šebánek a Karel Velebný, nedílnou součástí týmu se naopak stali Petr Brukner, Jaroslav Weigel, Václav Kotek, Jan Hraběta či Bořivoj Penc. Od svého vzniku sídlilo divadlo na několika místech, od roku 1992 však působí v pražské ulici Štítného pod názvem Žižkovské divadlo Járy Cimrmana.

Poetika divadla je postavena na humoru spojeném s postavou Járy Cimrmana. Cimrman je autory profilován jako nedoceněný český génius, jehož život je datován do druhé poloviny 19. století. Hovoří se o něm jako o velkém dramatikovi, pedagogovi, hudebníkovi, vynálezci, detektivovi či filozofovi, který se v lecčem vyrovná světově uznávaným kapacitám, jako byl např. Leonardo da Vinci – proto je také Cimrmanovo jméno někdy uváděno s předložkou „da“, tedy Jára da Cimrman. Dle autorů vedl Cimrman korespondenci s Georgem Bernardem Shawem a spolupracoval s Gustavem Eiffelem či Thomasem Alvou Edisonem a je mu přisuzován vynález dvoudílných pánských plavek nebo jogurtu.

V Česku dosáhlo divadlo i samotná postava Járy Cimrmana fenomenálního úspěchu – Češi si tohoto neúspěšného všeuměla a laskavý humor divadla (podtržený tím, že všechny role, tedy i ženské, zde hrají výhradně muži) zamilovali. Divadlo uvedlo celkem patnáct autorských her (kromě Aktu např. Vyšetřování ztráty třídní knihy /1967/, Dlouhý, Široký a Krátkozraký /1974/, Dobytí severního pólu /1985/ nebo České nebe /2008/; autory většiny her jsou Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak). Všechna představení divadla jsou již několik desítek let téměř okamžitě vyprodána a divadlo slaví úspěchy i v zahraničí. Po Cimrmanovi byla pojmenována různá zeměpisná místa, školy i planetka a jeho podobizna se dostala na poštovní známky.

Divadlo Járy Cimrmana.

Česká divadla: encyklopedie divadelních souborů. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4.
Dodatky. Praha: Paseka, 1993. 140 s. Divadlo Járy Cimrmana; seš. 12. ISBN 80-85192-62-4.
SVĚRÁK, Zdeněk a SMOLJAK, Ladislav. Divadlo Járy Cimrmana. 2. vyd. Praha: Melantrich, 1988. 311 s. Humor do kapsy; Sv. 28.