Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Český film v letech 1956–1989

Český film v letech 1956–1989

Filmovou tvorbu po roce 1956 již charakterizuje nástup nové vlny a nové tvůrčí generace. Po roce 1968 bylo toto tvůrčí období přerušeno nastolením normalizace a nástupem cenzury trvající až do roku 1989.


Zdroj: ČTK/Glück Dalibor
Podrobné informace

Situace v Československu se začala poněkud uvolňovat po roce 1956, který přinesl kritiku stalinismu a kultu osobnosti. Ve filmové tvorbě se projevila pronikáním nových témat, realističtějším zobrazovaním skutečnosti i méně schematickým vykreslováním postav, často inspirovaným italským neorealismem. Nastoupila generace nových tvůrců, kteří vystudovali filmovou režii na filmové katedře při Akademii múzických umění (později FAMU). Patřili k nim např. Vojtěch Jasný, Karel Kachyňa, Zdeněk Podskalský, Vladimír Sís aj. Nová éra české kinematografie, známá jako tzv. nová vlna, se rozvinula v 60. letech 20. století a znamenala největší rozkvět českého filmového umění, které se prosadilo i ve světě. Přinesla filmu takové osobnosti, jako byli Miloš Forman, Jiří Menzel, Ivan Passer, Jan Němec, Věra Chytilová, Evald Schorm, Jaroslav Papoušek a další. Dva československé filmy z nové vlny získaly na přehlídkách Americké filmové akademie ocenění Oscar: Obchod na korze (1965) tvůrců Jána Kadára a Elmara Klose a Ostře sledované vlaky (1966) režiséra Jiřího Menzela.

Uvolněná tvůrčí atmosféra byla však ukončena potlačením pražského jara v roce 1968 s následujícím utužením komunistického režimu a nastolením tzv. normalizace československé kultury, která pokračovala i v 70. i 80. letech. Jedním z průvodních jevů bylo zavedení nekompromisní cenzury veškeré filmové produkce. Snímky nové vlny byly zpětně označeny za škodlivé, mnohé z nich byly uloženy do trezoru a do kin se dostaly až po pádu komunismu v roce 1989. Mnozí významní tvůrci emigrovali do zahraničí, mezi nimi např. Miloš Forman, Vojtěch Jasný, Jan Němec či Ivan Passer. Domácí filmová produkce se soustředila především na jednoduchou a konzumní masovou zábavu s ideologickým podtextem podporujícím komunistický režim. Výrazně se začala prosazovat i televizní tvorba, v níž měly podporu především politicky angažované normalizační seriály, psychologický film, agitační filmy pro děti a mládež a detektivní žánr. Jen málokteří filmaři se normalizačním trendům odvážili vzdorovat a natáčeli nonkonformní, osobité snímky. K takovým patřila zejména Věra Chytilová (např. Panelstory aneb Jak se rodí sídliště /1979/). Mnoho jiných tvůrců se od politiky odklánělo k tématům fantastickým: česká produkce zaznamenala rozmach komediálních sci-fi snímků, filmových pohádek a pohádkových televizních seriálů. K jejich nejvýznamnějším tvůrcům patří režiséři Václav Vorlíček a Oldřich Lipský a scenárista Miloš Macourek.

Použité zdroje
Filmový přehled [online]. © NFA 2018 [cit. 15. 5. 2020]. Dostupné z: https://www.filmovyprehled.cz/cs
PTÁČEK, Luboš, ed. et al. Panorama českého filmu. Vyd. 1. Olomouc: Rubico, 2000. 514 s. ISBN 80-85839-54-7.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.