Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Český film 30. let 20. století

Český film 30. let 20. století

Ve 30. letech 20. století se k vizuálnímu filmu připojil synchronní zvukový doprovod. V českém prostředí je toto období charakterizované také nástupem filmové avantgardy.


Zdroj: ČTK/Glück Dalibor
Podrobné informace

První zvukový film představila americká společnost Warner Brothers již roku 1927. Do Československa tento vynález pronikl roku 1930, kdy byl v režii Friedricha Fehéra natočen první zvukový film, melodrama Když struny lkají. Záhy následovaly další „mluvící“ filmy, zejména nesmírně úspěšný C. a k. polní maršálek (1930) režiséra Karla Lamače. Roku 1934 bylo založeno Filmové studio, jehož účelem bylo zvýšit úroveň a profesionalitu české filmové tvorby. Kolem něj se vytvořila atmosféra hvězdného filmového světa s hereckými osobnostmi, jež se staly ikonami 30. let 20. století. Patřili k nim především Hugo Haas, Vlasta Burian, Lída Baarová, Oldřich Nový, Nataša Gollová či Adina Mandlová. K nejvýznamnějším českým režisérům patřili v této době autoři populárních veseloher Karel Lamač (To neznáte Hadimršku /1931/ či U pokladny stál /1939/) a Martin Frič (Anton Špelec, ostrostřelec /1932/ a mnoho dalších). Výrazným tvůrcem byl také progresivní režisér Gustav Machatý, jehož snímek Extase (1932) získal úspěch i v zahraničí. Dalšími pozoruhodnými filmovými tvůrci této generace byli Hugo Haas (jenž se kromě herectví věnoval také režii), Otakar Vávra, Svatopluk Innemann a Miroslav Cikán.

Z běžné dobové tuzemské produkce se výrazně vymykají snímky, které vytvořil Martin Frič ve spolupráci s hlavními osobnostmi Osvobozeného divadla – Janem Werichem a Jiřím Voskovcem, a společně se tak zařadili k představitelům české filmové avantgardy. Ze spolupráce vznikly veselohry Hej rup! (1934) a Svět patří nám (1937), jež originálně zpracovávají umělecké podněty z různých kulturních oblastí (např. parodováním soudobé sovětské kinematografie) a zároveň reagují na aktuální sociální i politická témata, jako byla hospodářská krize a hrozba nastupujícího fašismu. Experimentální přístup a avantgardní principy v hraném filmu uplatňoval Martin Frič příležitostně i ve svých dalších snímcích (např. Černobílá rapsodie /1936/). K nejvýznamnějším českým představitelům filmové avantgardy patří zvláště Alexander Hackenschmied (Bezúčelná procházka /1930/ aj.).

Použité zdroje
BROŽ, Jaroslav. Alexander Hackenschmied. Praha: Československý filmový ústav, 1973. 137 s., [4] s. obr. příl.
MAZANEC, Martin. Avantgardní a experimentální film: úvodní kapitoly. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. 53 s. Studijní texty pro distanční studium. ISBN 80-244-1484-8.
PTÁČEK, Luboš, ed. et al. Panorama českého filmu. Vyd. 1. Olomouc: Rubico, 2000. 514 s. ISBN 80-85839-54-7.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.