České osvícenství

Předzvěstí osvícenských myšlenkových trendů v českém prostředí byla již mecenášská činnost hraběte Františka Antonína Šporka, který byl proslulý svým skeptickým vztahem k jezuitskému řádu a který podporoval náboženskou toleranci. Šporkovo vlastní angažmá však bylo spíše ojedinělé a k hlubšímu pronikání osvícenských vlivů dochází až za vlády Marie Terezie a Josefa II. ve formě osvícenského panovnického absolutismu. Některé důležité osvícenské reformy dostaly vnější impuls po nepříliš úspěšných válkách mezi rakouskou monarchií a Pruskem na počátku 40. let 18. století. Epizoda českého osvícenství trvá přibližně od roku 1750 do roku 1790, kdy umírá Josef II., a kdy také zkušenost Francouzské revoluce poněkud brzdí nadšení pro reformy. Přesto došlo v tomto poměrně krátkém období k důležitým změnám, jako bylo zrušení jezuitského řádu roku 1773 a zavedení všeobecné vzdělávací povinnosti v roce 1774. Mezníkem bylo vydání Tolerančního patentu roku 1781, který zajištoval svobodu náboženského vyznání.

Fenomén českého osvícenství se však neodehrával pouze v politické rovině. Ovlivnil též rozvoj kritického a analytického dějepisectví. Osvícenští dějepisci jako Gelasius Dobner anebo Josef Dobrovský zpochybnili pravost některých starších historických podání a systematicky oddělovali mytologická vyprávění od reálného pojetí historické skutečnosti. Díky tomu bylo možné zakládat české dějepisectví na historických pramenech a stavět národní sebeuvědomění na skutečnosti, nikoli na mýtu. Historik František Martin Pelcl se pak vysloveně stavěl proti baroknímu pojetí dějin, které se opíralo o katolické legendy. Josef Dobrovský na základě studia pramenů položil základy slavistiky, pomohl určit kulturní a historickou pozici českého národa mezi ostatními slovanskými národy, zvláště se ovšem zasloužil o rehabilitaci českého jazyka, a tím i o vlastní českou národní identitu. Osvícenství tak hraje v českém národním obrození nepopiratelnou roli.

HAUBELT, Josef. České osvícenství. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1986. 460 s., [32] s. obr. příl. Členská knižnice / Nakl. Svoboda.