Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Česká konfese

Česká konfese

Vyznání víry přijaté v roce 1575 představiteli nekatolických směrů v Království českém jako společný programový základ pro jejich boj za náboženskou rovnoprávnost.


Autor: Josef Mirovský.
Podrobné informace

Česká konfese byla odrazem mimořádně složité náboženské situace, v níž se české země během 16. století nacházely. Oficiálně zde byly povoleny pouze katolictví a tzv. staroutrakvismus (který s katolictvím téměř splýval), většina obyvatelstva však patřila ke stoupencům některého z reformovaných směrů, tj. luteránství, tzv. novoutrakvismu a jednoty bratrské. Představitelé obou skupin se proto v roce 1575 pokusili vymoci na císaři Maxmiliánu II. zrovnoprávnění své víry. Programovým základem jim měla být společná konfese (vyznání), tedy stručný souhrn základních věroučných tezí.

Podobné dokumenty již existovaly u obou hlavních protestanských směrů; augšpurská konfese z roku 1530 shrnuje hlavní body luteránské víry, zatímco helvétská konfese plní podobnou funkci u kalvinismu. Česká konfese se však od nich částečně odlišovala, neboť se nevymezovala vůči ostatním náboženstvím jako samostatné učení, ale usilovala o zformulování základních věroučných tezí, které by byly společné všem nekatolickým skupinám v Českém království. Jejích 25 článků vycházelo především ze znění augšpurské konfese, byly však upravené tak, aby reflektovaly i ideje husitství a jednoty bratrské. Na jejich sestavení se podílela 18členná komise složená z představitelů všech tří českých stavů (vyšší šlechty, nižší šlechty a měst). Takto široce pojatý dokument, který by úspěšně překlenul věroučné rozdíly různých náboženských skupin a zároveň respektoval jejich výlučnost, přitom neměl v tehdejší Evropě obdoby.

Přes veškeré snahy nekatolické opozice odmítl Maxmilián II. na zemském sněmu Českou konfesi potvrdit a pouze se ústně zavázal, že ji bude dodržovat. Písemného potvrzení panovníkem se jí dostalo až roku 1609 vydáním tzv. Rudolfova majestátu, v platnosti však vydržela pouhých 11 let, když byla po bitvě na Bílé hoře zrušena císařem Ferdinandem II.  

 

 

 

Použité zdroje
ANTONÍN, Robert et al. Encyklopedie českých dějin: osobnosti, fakta a události, které utvářely naši historii. Vyd. 1. Praha: Reader's Digest Výběr, 2008. 520 s. ISBN 978-80-86880-65-5.
PÁNEK, Jaroslav, ed. Zápas o Českou konfesi. Praha: Melantrich, 1991. 40 s. Slovo k historii; roč. 1991, č. 30.
VOREL, Petr. Velké dějiny zemí Koruny české sv. VII. 1526-1618. Praha: Paseka, 2005. 639 s., [32] s. obr. příl.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.