Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Česká husa

Česká husa

Původní české plemeno hus, které je vhodné zejména pro menší chovy. Přes hrozbu zániku plemene kvůli křížení s ostatními plemeny byla česká husa v 80. letech 20. století zachráněna. Část chovu je zařazena do genových zdrojů hospodářských plemen.

 


husa česká. Autor: Bodlina, licence CC BY-SA 3.0,https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=26719373#/media/File:Czech_Goose.jpg
Podrobné informace

Česká husa je původním plemenem, které je chováno na území České republiky již po staletí, patří k nejčastěji chovaným druhům domácích zvířat. Toto plemeno je přímým potomkem domestikovaných divokých hus, a proto se výborně přizpůsobuje tvrdším klimatickým podmínkám. Pro svou nenáročnost a schopnost vysedět a odvodit housata je jedním z nejvhodnějších plemen pro menší, extenzivní chovy. Na první pohled se liší od jiných plemen hus chovaných v okolních zemích, zejména od větších plemen německých. Hmotnost houserů se pohybuje okolo 5,5 kg a hmotnost hus okolo 4,5 kg. Jejich peří se v minulosti často využívalo k různým účelům, například sloužilo jako výplň pokrývek a polštářů nebo k výrobě mašlovaček na potírání pečiva při pečení.

Genofond českých hus byl až do 70. let 19. století na celém českém území mimořádně homogenní, avšak v následujícím období docházelo k jejich masovému křížení s tehdy dováženými cizími plemeny. Plemeno se tak záhy ocitlo v ohrožení, ze kterého vyšlo až díky úspěšné regeneraci ve 30. letech 20. století. V 60. a 70. letech 20. století postihla českou husu další, ještě větší krize. Jejím důvodem bylo státem řízené plošné křížení s husami rýnskými a italskými. Tehdy toto plemeno téměř zaniklo. K záchraně došlo na poslední chvíli plemenářským podchycením několika posledních jedinců ve východních Čechách.

V 70. a 80. letech 20. století se několik chovatelů, převážně z okresu Rychnov nad Kněžnou, pokusilo geneticky ustálit české husy s husou chocholatou. Tento záměr se jim podařilo realizovat a česká chocholatá husa byla v září 1988 uznána jako samostatné plemeno, vyšlechtěné z českých hus. Od české husy se kromě chocholky liší esovitě zahnutým krkem a znatelným podbřiškem.

V současnosti je chov obou plemen českých hus v podstatě stabilizován. Část chovů českých hus a českých chocholatých hus je zařazena do kategorie genových zdrojů vybraných hospodářských plemen. V posledních letech je takových chovů asi 35 s celkovým počtem asi 170 chovných zvířat.

Použité zdroje
Český svaz chovatelů [online]. Český svaz chovatelů: © 2010 [cit. 25. 8. 2020]. Dostupné z: http://www.cschdz.eu/odbornosti/drubez/geneticke-zdroje.aspx

UHER, Milan. Husa česká chocholatá a její chov. In: iFauna.cz [online] 31. 12. 2009 [cit 25. 8. 2020]. Dostupné z: https://www.ifauna.cz/drubez/clanky/r/detail/178/husa-ceska-chocholata-a-jeji-chov/

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.