Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Céčka

Céčka

Malé plastové výlisky, nejčastěji ve tvaru písmene C. Během 80. let 20. století se v Československu staly předmětem dětské sběratelské mánie, možná i díky jejich nedostatku. V roce 1984 jejich kult umocnil zpěvák Michal David písní Céčka, sbírá céčka.

 


Autor: Li-sung na projektu Wikipedie v jazyce čeština, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=4147625
Podrobné informace

Céčka jsou malé plastové výlisky ve tvaru písmena C, které byly v bývalém Československu v 80. letech 20. století zejména mezi dětmi velmi populárním zbožím. Důvody sbírání těchto drobných ozdobných předmětů nebyly nikdy spolehlivě vysvětleny. Jejich původním producentem bylo výrobní družstvo Maják z Jablonce nad Nisou, v průběhu 80. let se jejich výroby vedle jabloneckého provozu ujal i soukromý výrobce z Hradce Králové, což byl v tehdejší hospodářské situaci poměrně raritní počin.  

Kvůli vysoké poptávce a omezeným možnostem výrobců se zájemci o céčka potýkali s jejich chronickým nedostatkem. Proto si k nim děti nacházely různé cesty. Brzy se céčka stala specifickým platidlem, v dohodnutém „kurzu“ je tak bylo možné například vyměnit za jiné drobné věci, případně směnit větší počet obyčejných céček za menší množství zajímavějších, například nápadně barevných nebo fosforeskujících. Existovala dokonce céčka jiného tvaru, například v podobě paragrafu nebo písmena G. Děti s nimi hrály i „hazardní“ hry, například čáru, jejíž pravidla spočívala v házení řetězově spojených céček k vyznačené linii. Kdo dohodil k „čáře“ nejblíže, zvítězil a získal všechna céčka. Ve výjimečných případech se céčka stávala alternativním platidlem i mezi dospělými. Sloužila jako drobný úplatek při vyřizování administrativních úkonů na úřadech nebo při obstarávání hůře dostupného zboží atd. Příjemci „úplatku“ poté céčka předali svým dětem. Podobný princip drobného úplatkářství tehdy bohužel nebyl ojedinělý a symbolické je, že soukromý výrobce z Hradce Králové získal povolení k výrobě právě takto.  

Původní účel kultovních céček však byl zcela jiný. Měla sloužit jako ozdobný doplněk k dámským minisukním, později jako závěsy do otevřených dveří. Ani jedna z původních myšlenek se však neujala a po druhém neúspěchu údajně skončily hromady céček před továrnou v Jablonci nad Nisou, kde si jich všimly místní děti, brzy si je rozebraly a spustily tak módní vlnu.       

Céčka se záhy dostala i do textů písní populárních umělců. Na jaře 1984 tak například zpěvák Michal David nazpíval píseň Céčka, sbírá céčka, která je stále známa.

Použité zdroje
TOMÁNEK, Tomás. Céčka pořád táhnou. Legendární hračce Husákových dětí pomohlo i výročí revoluce. In: lidovky.cz [online]. 2. 1. 2020 [cit. 25. 8. 2020]. Dostupné z: https://www.lidovky.cz/domov/cecka-porad-tahnou-legendarni-hracce-husakovych-deti-pomohlo-i-vyroci-revoluce.A200101_153924_ln_domov_vlh

Céčka, sbírá céčka, to není léčka. Fenomén našeho dětství, kterému podlehli i dospělí, stále žije. In: Rozhlas Hradec Králové [online]. 2. 6. 2017 [cit. 25. 8. 2020]. Dostupné z: https://hradec.rozhlas.cz/cecka-sbira-cecka-neni-lecka-fenomen-naseho-detstvi-kteremu-podlehli-i-dospeli-6120270

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.