Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Braunův betlém

Braunův betlém

Monumentální a jedinečné sochařské dílo Matyáše Bernarda Brauna a jeho dílny, jež je považováno za jedno z vrcholných děl baroka a je vytvořeno bezprostředně v přírodě.


ČTK/Hampl Alexandr.
Podrobné informace

dokončení asi 1732

 

Braunův Betlém představuje skupinu reliéfů, soch a původně též kašen, drobných architektur, maleb v plenéru a dřevořezeb. Jeho pozůstatky se nacházejí v Novém lese nedaleko obcí Kuks, Stanovice a Žireč v Královéhradeckém kraji. O vytvoření díla požádal sochaře majitel panství hrabě František Antonín Špork. Původně měla tímto územím procházet křížová cesta po dohodě s žirečskými jezuity. Hrabě Špork nakonec koncipoval úpravu areálu jako výletní místo pro návštěvníky tehdejších lázní Kuks a práce byly doprovázeny četnými spory s jezuity. Jako první vznikly poustevna sv. Antonína a poustevna sv. Pavla s fontánami. Sochařská práce byla zahájena ve 20. letech 18. století a trvala zhruba do roku 1732. Po Šporkově smrti v roce 1738 postupně lázně zanikly a Betlém byl zapomenut. Jelikož toto umělecké dílo zůstává umístěno v přírodě, jeho vzhled byl značně ovlivněn přírodními cykly a také zásahy člověka (vandalismus, těžba kamene). Teprve v 19. století vzbudil Nový les pozornost a došlo k prvním pokusům o restaurování soch a reliéfů. O výjimečnosti Betléma vznikly odborné práce až ve 20. století, tehdy také probíhalo rozsáhlejší restaurování. Dnes je Braunův Betlém na seznamu kulturních památek České republiky (2002) a uchází se o zařazení na seznam památek dědictví UNESCO.

Dnešní podoba areálu se značně liší od původní. Jednalo se o sedm pousteven, kašny, reliéfy, sochy z kamene a dřeva a monumentální malbu Útěk do Egypta od Petra Brandla na skalní ploše. Název komplexu byl zvolen dle centrálních reliéfů zobrazujících Narození Páně / Klanění pastýřů a Příchod tří králů. Další součásti komplexu znázorňují spíše kajícníky a představují výjevy ze života poustevníků. Část objektů zanikla, některé sochy (Anděl Gloria, sv. Jeroným, Velký křesťanský bojovník) byly přemístěny do areálu Kuks ještě v polovině 18. století a zůstaly ušetřeny poškození. Umělecky nejkvalitnějším dílem je zřejmě socha poustevníka Garina, sochy Máří Magdaleny, Jana Křtitele a torzální sousoší Studny Jákobovy.

Použité zdroje
KAŠE, Jiří a KOTLÍK, Petr. Braunův Betlém: drama krajiny a umění v proměnách času. Vyd. 1. Praha: Paseka, 1999. 281 s., [24] obr. příl. ISBN 80-7185-233-3.
ŠOUREK, Jiří. Braunův Betlém: fotografie. [Česko]: [nakladatel není známý], 2010. 23 nečíslovaných stran. ISBN 978-80-270-5327-8.
ŠVÁCHA, Rostislav et al. Dějiny umění v českých zemích 800-2000. Vydání první. V Řevnicích: Arbor vitae societas, 2017. 991 stran. ISBN 978-80-88283-02-7.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.