Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Božena Němcová

Božena Němcová

Česká spisovatelka považovaná za zakladatelku novodobé české prózy. Svým vypravěčským uměním uchvátila několik generací čtenářů. Její podobiznu lze nalézt na české pětisetkorunové bankovce.


Socha Barunka, Barbora Panklová. ČTK/Sojka Libor.
Podrobné informace

*asi 4. 2. 1820 Vídeň – 21. 1. 1862 Praha

Božena Němcová (rozená Barbora Novotná, později Barbara Panklová) byla jako půlroční  s rodiči přestěhována z Dolních Rakous do Ratibořic, kam za rodinou budoucí spisovatelky přijela její babička, Jarmila Novotná, předobraz její budoucí nejznámější literární hrdinky. V letech 1826–1830 navštěvovala Barbora školu v České Skalici. Roku 1837 jí rodiče našli budoucího muže, Josefa Němce, s nímž měla čtyři děti, jejich manželství však nebylo šťastné. V polovině roku 1842 se rodina přestěhovala do Prahy, kde Němcová začala pod vlivem Václava Bolemíra Nebeského a Karla Jaromíra Erbena při psaní dávat přednost češtině. Po několika stěhování a přeložení manžela do Uher Němcová se společně s dětmi znovu přemístila do Prahy, kde se začlenila do společnosti vlasteneckých literátů. Mezitím byl její manžel odvolán ze své funkce a ocitl se bez práce. Finanční nouze rodinu donutila hledat pomoc u známých v Praze, často však neúspěšně. V této době se Němcová sblížila s májovci, stáhla se ze společenského života a objevila se teprve na pohřbu Karla Havlíčka Borovského. S manželem střídavě žili v odloučení, známo je i několik jejích milenců (mezi nimi například přírodovědec Dušan Lambl, po kterém je pojmenovaná bakterie lamblie střevní). Po častých hádkách roku 1861 od muže znovu odešla, přestěhovala se do Litomyšle, kde se snažila uživit prací pro nakladatele Antonína Augustu a dohlížela na vydání svých spisů. O Vánocích ji však manžel odvezl ve špatném fyzickém stavu zpátky do Prahy. Poslední rok svého života byla vážně nemocná a trpěla finanční nouzí. V lednu 1862 zemřela v nedožitých 42 letech.

Němcová patřila k prvním ženám, které tehdejší česká společnost vzdělaných mužů přijala za sobě rovné. Pražské vzdělance a spisovatele uchvátila svým vypravěčským uměním. Zpočátku se pokoušela o psaní veršů, její první básně (Ženám českým, Slavné ráno) zněly jako slavnostní výzvy. V prvních prozaických dílech, např. v Obrazech z okolí domažlického (vydaly Květy a Česká včela roku 1845), sama sebe představuje jako zvědavou vypravěčku, která má ambice zanechat svědectví o málo známých cizích krajinách. Jako autorka pohádek se prosadila vydáním Národních báchorek a pověstí (po sešitech 1845–1847). Jednotlivé pohádky upravovala tak, aby zobrazovaly typické prostředí a charakteristické rysy českého národa. Většinu pohádek a povídek sepsala v letech 1854–1856.

Její nejznámější dílo, Babička, vyšlo poprvé ve čtyřech sešitech v létě 1855. Dílo neslo příznačný podtitul obrazy z venkovského života, dočkalo se více než čtyř set českých vydání a bylo přeloženo do více než dvou desítek jazyků. Jedná se vesměs o prózu nedějovou, ukazující idealizovaný život na Starém bělidle, především rodiny Proškovy, který je důsledně zobrazovaný jako protiklad k panskému prostředí na zámku. Vložené vyprávění o bláznivé Viktorce dodává celému románu dramatický spád. Podobný obraz dobrého člověka se srdcem na dlani lze objevit i v jiných povídkách: Divá Bára (1856), Dobrý člověk (1858), Pan učitel (1860). Další díla Němcové se více zabývají sociální tematikou. V Pohorské vesnici (1856) se ukazuje soulad mezi životem na zámku a v podzámčí, mezi Čechy a Slováky, mezi moudrostí i láskou. V próze V zámku a v podzámčí (1857) Němcová znovu představila dva prototypy: krutost chudoby a nelidskost zbohatlíků.

Němcová byla pod neustálým policejním dohledem a peněz neměla nazbyt. Únik z této neradostné reality pro ni představovaly osobní dopisy. Díky nim také zvládla navzdory častému stěhování udržovat mnohé cenné kontakty. Psaní dopisů Němcová povýšila na umění, její osobní korespondence významně doplňuje spisovatelčin odkaz.

Použité zdroje
BALAJKA, Bohuš et al. Přehledné dějiny literatury 1. Dějiny literatury české a slovenské s přehledem vývojových tendencí světové literatury. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1970. 463 s. Knižnice všeobecného vzdělání. Kostka.
JANÁČKOVÁ, Jaroslava. Božena Němcová: příběhy - situace - obrazy. Vyd. 1. Praha: Academia, 2007. 309 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-200-1574-7.
LEHÁR, Jan et al. Česká literatura od počátků k dnešku. 2., dopl. vyd. [i.e. 3. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 1082 s. Česká historie; sv. 4. ISBN 978-80-7106-963-8.
NOVÁK, Arne. Básnická osobnost Boženy Němcové. In: Zvony domova a Myšlenky a spisovatelé: [dvě knihy studií a podobizen]. Praha: Novina, 1940. 371 s. Dílo Arna Nováka; 1.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.