Bitva u Slavkova

V bitvě u Slavkova (něm. Austerlitz) se 2. 12. 1805 střetla francouzská armáda císaře Napoleona I. se spojenými rusko-rakouskými vojsky třetí protinapoleonské koalice. Napoleonovi se v předchozích měsících podařilo zneškodnit rakouská vojska u Ulmu a obsadit Vídeň, potřeboval však porazit i mocnou ruskou armádu, která Rakušanům přišla na pomoc. Obě armády se nakonec střetly mezi vesnicemi Točná a Telnice, zhruba 9 km od města Slavkov u Brna. Bitvy se zúčastnilo zhruba 75000 ruských, 16 000 rakouských a 75 000 francouzských vojáků.

Přibližně polovina rakousko-ruské armády sestoupila z výhodných pozic na návrší u vsi Pratec a zaútočila na francouzské levé křídlo. Toho vzápětí využil Napoleon a silným útokem dvou svých divizí na spojenecký střed obsadil po těžkých bojích pratecké návrší, čímž  rozetnul spojenecké vojsko na dvě části. Situaci již nedokázal zvrátit ani protiútok ruské carské gardy, a tak bitva skončila naprostým triumfem Francouzů. Sám Napoleon považoval toto vítězství za nejlepší, jakého kdy dosáhl. Bitva měla pro další osud Evropy dalekosáhlé důsledky. Třetí protifrancouzská koalice se fakticky rozpadla a rakouský císař František I. byl nucen již 6. prosince podepsat se svým francouzským protějškem mír. Napoleon se tak na dalších několik let stal faktickým vládcem kontinentální Evropy. Jedním z důsledků bitvy byl i zánik Svaté říše římské (1806), státního útvaru, jehož součástí byly české země více než 800 let.

V uplynulých více než 200 letech byla na bojišti zřízena řada pomníků a památníků, které mají připomínat významné okamžiky bitvy a uctít památku padlých vojáků. Nejvýznamnějším z nich je tzv. mohyla Míru, postavená na prateckém návrší v letech 1910–1912 podle návrhu architekta Josefa Fanty. Řada objektů, které byly dějištěm intenzivních bojů nebo v nich sídlili jednotliví velitelé, se dochovala do dnešních dnů, jmenovitě např. slavkovský zámek a lokalita Stará Pošta nebo zámecká sýpka v Sokolnicích. Areál bojiště byl v roce 1992 prohlášen památkovou zónou a v den výročí bitvy se zde každoročně koná řada vzpomínkových akcí.

ČORNEJ, Petr et al. Slavné bitvy naší historie. 2. vyd. Praha: Marsyas, 1995. 272 s., [8] s. barev. il. ISBN 80-901606-4-6.
HOCHEL, Marian a kol. Bojiště bitvy tří císařů u Slavkova: průvodce po památkové zóně. Vyd. 1. Brno: Československá napoleonská společnost, 2010. 186 s. ISBN 978-80-254-6229-4.
KOPECKÝ, František. 200 let tradic bitvy u Slavkova. Vyd. 1. Brno: Onufrius, 2006. 124 s., [2] s. obr. příl. ISBN 80-903432-5-2.