Bitva u Hradce Králové

Bitva u Hradce Králové byla svedena 3. 7. 1866 severozápadně od Hradce Králové. Byla součástí rozsáhlého konfliktu známého jako prusko-rakouská válka, který měl rozhodnout, zda Rakouské císařství uhájí mocenskou hegemonii ve středoevropském prostoru, nebo zda se naopak dominantní silou v regionu stane Prusko. Síly obou armád byly přibližně vyrovnané; Rakušané měli k dispozici 197 000 mužů rakouské Severní armády, které navíc podporovalo 18 000 saských spojenců, zatímco pruské vojsko seskupené do tří armád čítalo celkem 221 000 mužů.

Tvrdé boje mezi oběma stranami začaly už v sedm hodin ráno a po celé dopoledne se Rakušanům dařilo mohutné pruské útoky zadržovat. Prusové měli k dispozici modernější pušky, již nabíjené zezadu (tzv. zadovky), které umožňovaly mnohem rychlejší palbu než klasické pušky nabíjené zepředu, Rakušané však dokázali účinně využívat svého modernějšího dělostřelectva. Rozhodující moment nastal ve chvíli, kdy se dva rakouské armádní sbory zapletly do zbytečného boje o les Svíb a zanechaly po sobě nebezpečnou mezeru v pravém boku rakouské formace. To Prusům po těžkých bojích umožnilo zaujmout strategicky výhodnou pozici na vrchu Chlum v rakouském týlu. Rakouská armáda, které nyní hrozilo obklíčení a zničení, tak byla kolem čtvrté hodiny odpolední donucena ustoupit. Za sebou zanechala 5 700 padlých a 7 500 nezvěstných, zatímco pruské ztráty činily pouze něco přes 2 000 padlých. Známou epizodou ústupových bojů byl mohutný střet 11 000 rakouských a pruských jezdců, který se stal jednou z posledních velkých jezdeckých bitev v dějinách.

Rakouské císařství přišlo v důsledku porážky o Holštýnsko ve prospěch Pruska a Benátsko ve prospěch Itálie. Především však posílilo moc Pruska tím, že ztratilo vedoucí pozici ve střední Evropě, stejně jako svůj dosud dominantní vliv v německy mluvících zemích. Následných vnitřních otřesů využily maďarské elity a vynutily si rozdělení dosud jednotného státu na soustátí, známé jako Rakousko-Uhersko. Bitvu dnes připomíná řada památníků, např. Alej mrtvých v lese Svíb, pískovcové mauzoleum u vsi Lípa či pomník více než 7 000 padlým koním nedaleko Hradce Králové.

ČORNEJ, Petr et al. Slavné bitvy naší historie. 2. vyd. Praha: Marsyas, 1995. 272 s., [8] s. barev. il. ISBN 80-901606-4-6.
CHVOJKA, Aleš, ed. a ŠRÁMEK, Josef, ed. 1866: malá encyklopedie prusko-rakouské války: k expozici Muzea války 1866 na Chlumu. 1. vyd. Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, 2015. 99 s. ISBN 978-80-87686-01-0.