Bitva na Bílé hoře

Bitva na Bílé hoře byla vyústěním českého stavovského povstání, v němž se protestantští stavové zemí Koruny české spolu s dalšími spojenci pokusili zlomit nadvládu katolických Habsburků ve střední Evropě. Po dvou letech vyčerpávajících bojů však začala získávat navrch habsburská strana, která se mohla opřít o štědrou podporu svých španělských příbuzných a katolické ligy v čele s bavorským vévodou Maxmiliánem. Na podzim roku 1620 vpadla ligisticko-habsburská vojska pod vedením generálů Jana Tillyho a Karla Buquoye do Čech a po několika vítězných šarvátkách postoupila ku Praze, kde se jí 8. listopadu na Bílé hoře postavilo stavovské vojsko. Povstalci mohli nasadit přibližně 20 000 mužů proti 28 000 císařských vojáků, svoji početní nevýhodu ovšem kompenzovali dobrým postavením na vrcholku bělohorského kopce. Kvůli zoufalému nedostatku peněz ve stavovské pokladně však jejich vojáci již dva měsíce nedostali žold a k nadcházející bitvě se chystali jen s velkou nechutí.

Velitelé císařsko-ligistické koalice se přímého útoku proti dobře opevněným pozicím stavovského vojska obávali, rozhodli se proto nejprve provést jen omezený výpad, aby prověřili sílu protivníkovy obrany. K jejich překvapení se špatně placení a demoralizovaní stavovští vojáci již po prvních pár úderech obrátili na útěk, přičemž řada oddílů do boje vůbec nezasáhla. Výsledkem byla naprostá porážka stavovské armády. Tu záhy zpečetil český král Fridrich Falcký, který se dobře opevněnou Prahu ani nepokusil bránit a již následujícího dne z města utekl. Třináctého listopadu pak stavy zemí Koruny české před Habsburky bezpodmínečně kapitulovaly.

 Drtivá porážka stavovských vojsk a s ní i českého stavovského povstání měla pro další vývoj českých dějin dalekosáhlé následky. Habsburkové získali v zemích Koruny české téměř absolutní moc, a ačkoliv český stát formálně nepřestal existovat, na téměř 300 let ztratil svoji suverenitu a postupně se změnil v pouhou podřízenou součást habsburské říše. Jediným povoleným náboženstvím v Čechách a na Moravě se nyní stala katolická víra, čímž zanikla více než dvousetletá tradice české reformace. V moderním českém historickém povědomí je proto bitva zpravidla vnímána jako jedna z největších katastrof českých dějin – symbol porážky, s jejímiž následky se česká společnost v mnoha ohledech vyrovnává dodnes.

BASTL, Beatrix et al. Habsburkové Země Koruny české ve středoevropské monarchii: 1526-1740. Vydání první. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2017. 911 stran. ISBN 978-80-7422-572-7.