Bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť v Třebíči

Bazilika sv. Prokopa byla postavena přibližně mezi lety 1230–1260 jako součást dnes již zaniklého benediktinského kláštera. Představuje jedinečné spojení dvou architektonických slohů, kdy do románské trojlodní baziliky s mohutnými stěnami z čedičových kvádrů bylo organicky zakomponováno množství gotických prvků. Nejlepším příkladem tohoto mísení je závěr chrámového chóru. Zatímco jeho polygonální tvar a rozetová okna již náleží ke gotickému tvarosloví, elegantní trpasličí galerie se sdruženými okny posazenými na půlkruhově zakončených slepých arkádách jsou typicky románské. Interiér chóru,  rozdělený mohutnými příčkami na tři téměř samostatné části, je zaklenut osmidílnými žebrovými klenbami, ve střední Evropě  velmi vzácnými. Pod podlahou se nachází rozlehlá krypta s 50 zdobenými sloupy a polosloupy.

Chrámové trojlodí je osvětleno lomenými okny, která jsou umístěna v půlkruhově zakončených záklencích. Jeho dnešní podoba je výrazně ovlivněna přestavbou, kterou provedl v letech 1725–1733 František Maxmilián Kaňka. Ta v barokním duchu zcela změnila západní průčelí s věžemi, avšak uvnitř s citlivostí, na tehdejší dobu ojedinělou, zachovala původní architektonický ráz, přestože zde bylo nutné znovu vystavět klenbu hlavní lodi a doplnit velkou část vnitřního vybavení. Původní výzdoba zůstala zachována v opatské kapli, kde se nacházejí vzácné pozdně románské fresky z poloviny 13. století, jedny z nejstarších dochovaných na Moravě. K severní straně kostela přiléhá obdélná předsíň, která kryje mohutný vstupní portál s mimořádně bohatou ornamentální výzdobou.

Bývalé třebíčské ghetto je jedinečným příkladem židovské čtvrti, která si do dnešní doby uchovala svůj historický půdorys i zástavbu, a podává tak důležité svědectví o životě středoevropských židovských komunit. Vzniklo v roce 1723 a představuje soubor 123 domů, dvou synagog, radnice a židovského hřbitova. Jeho charakteristickým znakem je značná zahuštěnost domů, které jsou bez zahrad a dvorků natěsnány jeden na druhý a navzájem propojeny nejrůznějšími průchody. Většina domů pochází z 16.–19. století, přičemž mnohé mají stále zachované renesanční, barokní a klasicistní fasády.

 

 

Fišer, Rudolf. Bazilika sv. Prokopa, židovská čtvrť a hřbitov v Třebíči. 1. vyd. v jazyce českém. Praha: Foibos, 2009. 142 s. Světové památky UNESCO. ISBN 978-80-87073-18-6.
Kuthan, Jiří. Česká architektura v době posledních Přemyslovců: Města - hrady - kláštery - kostely. Vyd. 1. Vimperk: Tina, 1994. 582 s., [16] s. barev. fotogr. ISBN 80-85618-14-1.