Podkarpatoruský duchovní řecko-katolické církve, pedagog, spisovatel, československý a podkarpatoruský politik, poslanec Národního shromáždění ČSR, předseda vlády autonomní Podkarpatské Rusi, předseda vlády Karpatské Ukrajiny, prezident samostatné Karpatské Ukrajiny.
*17. 3. 1874 Kolečyn / Kelečin, Rakousko-Uhersko (dnešní Ukrajina) – †19. 7. 1945 Moskva, Sovětský svaz (dnešní Rusko)
Augustin Vološin (ukrajinsky Авґустин Волошин) se narodil ve vesnici poblíž města Mižhirj (do roku 1953 Volové) na dnešní Ukrajině v Zakarpatské oblasti. Gymnázium vystudoval v Užhorodě a pokračoval zde ve studiu na teologickém lyceu. Potom studoval teologii na univerzitě v Budapešti (Maďarsko). V roce 1897 byl vysvěcen na kněze řeckokatolické církve. Později v Budapešti vystudoval i matematiku a fyziku. Působil jako pedagog a ředitel na pedagogickém lyceu v Užhorodě. Vološin publikoval řadu učebních pomůcek a teoretických prací z didaktiky a pedagogiky. Psal i povídky a dramata.
V roce 1918 byl zastáncem připojení Podkarpatské Rusi k Maďarsku, ale po komunistickém převratu v Maďarsku se obrátil k rodícímu se Československu a účastnil se jednání o připojení své vlasti k Československé republice. Od 20. let byl poslancem Národního shromáždění ČSR, v roce 1925 byl opětovně zvolen poslancem za Československou stranu lidovou (ČSL), resp. za Křesťansko-lidovou stranu Podkarpatské Rusi, která s ČSL tvořila koalici.
Na konci října roku 1938 byl Vološin na doporučení nacistů jmenován předsedou autonomní vlády Podkarpatské Rusi. Stál pak v čele tří po sobě jdoucích vlád, v nichž zastával i různé ministerské funkce. V únoru 1939 proběhly volby do parlamentu Karpatské Ukrajiny (tak byla na Vološinův podnět neústavně přejmenována Podkarpatská Rus); parlament vyhlásil nezávislost a za prezidenta zvolil A. Vološina. Tento státní útvar trval jen velmi krátce (15.–18. 3. 1939), jeho samostatnost ukončila okupace horthyovskými vojsky a připojení k Maďarsku. Vološin se dostal přes Jugoslávii do Prahy, kde celou válku působil jako profesor pedagogiky a psychologie na nacisty financované Ukrajinské svobodné univerzitě (v letech 1944–1945 byl i jejím rektorem). V době druhé světové války bylo jeho cílem osvobození Karpatské Ukrajiny a její začlenění do obnoveného Československa jako autonomního kraje.
Po osvobození Prahy Rudou armádou v květnu 1945 byl Vološin sovětskou kontrarozvědkou SMĚRŠ zatčen a odvlečen do Moskvy. Zde po krutých výsleších 19. 7. 1945 zemřel údajně na zástavu srdce. Jeho čestný hrob je v Praze na Olšanských hřbitovech. 15. 3. 2002 byl Augustin Vološin jmenován ukrajinskou vládou Hrdinou Ukrajiny.
Vološin patří k předním politikům pocházejícím z Podkarpatské Rusi. V jeho životě se odrážejí dramatické osudy této země ve 20. století. Byl nejen významným duchovním, pedagogem, publicistou a spisovatelem, ale jako podkarpatoruský vlastenec i významným československým politikem 20. a 30. let. Přesto je jeho význam některými protiukrajinskými historiky snižován a pozitivně je hodnocen pouze jako duchovní a pedagog.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.
