Antonín Švehla

*15. 4. 1873 Hostivař u Prahy – ^†12. 12. 1933 Praha

Antonín Švehla se narodil do selské rodiny v Hostivaři ( v blízkosti Prahy), která v té době ještě nebyla součástí hlavního města. Vyučil se pekařem, ale po smrti otce převzal rodinné hospodářství. Politicky se angažoval už v devadesátých letech 19. století – stal se členem agrárního hnutí, poslancem českého zemského sněmu a od r. 1909 předsedou výkonného výboru České strany agrární.

Jeho politická činnost pokračovala i po první světové válce, kdy se stal třikrát premiérem, od roku 1922 do roku 1929, a rovněž ministrem vnitra. Roku 1927 se mohl stát československým prezidentem, ale kandidaturu na úřad prezidenta odmítl. Místo toho podpořil T. G. Masaryka. K novému prezidentu Benešovi měl Švehla kritické výhrady, dostal se s ním do konfliktu a během druhé světové války byl Benešem nespravedlivě označen za fašistu.

Švehlovi se díky schopnosti vyjednávat za každých okolností říkalo „mistr kompromisů“. Aktivně usiloval o prosperitu země a značně upevnil demokratický právní řád. Úřadoval v čase, kdy vlivem bolševické revoluce hrozila destabilizace Československa. Měl zásadní vliv v ustavení tzv. pětky, politické dílny, v jejímž rámci se prostřednictvím představitelů pěti nejsilnějších státotvorných a demokratických politických stran řešily otázky politické správy státu.  Švehlova politická kariéra skončila roku 1929, kdy kvůli svému špatnému zdravotnímu stavu odešel z politického života.

MILLER, Daniel E. Antonín Švehla - mistr politických kompromisů. Praha: Argo, 2001. Ecce Homo. ISBN 80-7203-366-ZDEŇKOVÁ, Marie a Pavel AUGUSTA. Antonín Švehla a Hostivař. 2., rozš. vyd. Praha: Milpo media, 2008. Malá ediční řada. ISBN 978-80-87040-11-9.