Alois Dryák

^*24. 2. 1872 Brandýsek (místní část Olšany) – ^†6. 6. 1932 Praha

 

Alois Dryák studoval dekorativní architekturu na Uměleckoprůmyslové škole (dnes VŠUP, UMPRUM) u Friedricha (často počeštěně Bedřicha) Ohmanna a na vídeňské Akademii výtvarných umění. Jeho spolužákem byl Bedřich Bendelmayer, s nímž ho pojilo vřelé přátelství a řada společných projektů. Byl aktivním členem českého tělocvičného spolku Sokol, navrhoval architekturu sletových stadionů na Letné v Praze a je autorem Velkého strahovského stadionu. Dryák usiloval o záchranu architektury pražského Starého Města a zúčastnil se protestní akce proti jeho asanaci na počátku 20. století.

Dryákova raná tvorba byla ovlivněna především florální secesí. Spolu s Bendelmayerem pracoval na hotelu Central v Hybernské ulici v Praze, poté na projektu hotelu Evropa (také s Bendelmayerem, Janem Letzelem aj.). Je spoluautorem dvou pomníků, které jsou neodmyslitelnou součástí pražských veřejných prostranství – pomníku sv. Václava na Václavském náměstí se sochou od Josefa Václava Myslbeka a pomníku Františka Palackého, na kterém pracoval se sochařem Stanislavem Suchardou. Po první světové válce navrhl v rondokubistickém stylu budovu Radiopaláce v Praze na Vinohradech. Prvky funkcionalismu uplatnil v projektech pro hlavní město, např. u Velkého strahovského stadionu, který je svou kapacitou 250 000 míst nejrozsáhlejším sportovním stadionem na světě, nebo budovy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Architekt Alois Dryák. Praha: F. Topič, [1930]. 40 l.
HOROVÁ, Anděla, ed. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995- . sv. ISBN 80-200-0536-6.
ŠVÁCHA, Rostislav et al. Dějiny umění v českých zemích 800-2000. Vydání první. V Řevnicích: Arbor vitae societas, 2017. 991 stran. ISBN 978-80-88283-02-7.