Český architekt první poloviny 20. století a autor Velkého strahovského stadionu, který je svou rozlohou nejrozsáhlejším sportovním stadionem na světě.
*24. 2. 1872 Brandýsek (místní část Olšany) – †6. 6. 1932 Praha
Alois Dryák studoval dekorativní architekturu na Uměleckoprůmyslové škole (dnes VŠUP, UMPRUM) u Friedricha (často počeštěně Bedřicha) Ohmanna a na vídeňské Akademii výtvarných umění. Jeho spolužákem byl Bedřich Bendelmayer, s nímž ho pojilo vřelé přátelství a řada společných projektů. Byl aktivním členem českého tělocvičného spolku Sokol, navrhoval architekturu sletových stadionů na Letné v Praze a je autorem Velkého strahovského stadionu. Dryák usiloval o záchranu architektury pražského Starého Města a zúčastnil se protestní akce proti jeho asanaci na počátku 20. století.
Dryákova raná tvorba byla ovlivněna především florální secesí. Spolu s Bendelmayerem pracoval na hotelu Central v Hybernské ulici v Praze, poté na projektu hotelu Evropa (také s Bendelmayerem, Janem Letzelem aj.). Je spoluautorem dvou pomníků, které jsou neodmyslitelnou součástí pražských veřejných prostranství – pomníku sv. Václava na Václavském náměstí se sochou od Josefa Václava Myslbeka a pomníku Františka Palackého, na kterém pracoval se sochařem Stanislavem Suchardou. Po první světové válce navrhl v rondokubistickém stylu budovu Radiopaláce v Praze na Vinohradech. Prvky funkcionalismu uplatnil v projektech pro hlavní město, např. u Velkého strahovského stadionu, který je svou kapacitou 250 000 míst nejrozsáhlejším sportovním stadionem na světě, nebo budovy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.