Zlín

Zlín leží na řece Dřevnici v údolí mezi Hostýnskými a Vizovickými vrchy na pomezí tří moravských etnografických regionů – Valašska, k němuž má nejblíže, Slovácka a Hané. První písemná zmínka o Zlíně jako malém městečku pochází z roku 1322. Zlín byl dlouho pouhým nevýznamným městečkem, ještě v 19. století měl necelé 3000 obyvatel. Roku 1894 zde vznikla obuvnická firma Baťa. Díky obratnosti a vizionářství Tomáše Bati, který byl od roku 1908 jejím jediným vlastníkem, se z malé továrničky podařilo během 25 let vybudovat obrovské impérium, které do Zlína přilákalo desítky tisíc nových obyvatel. Baťa byl zároveň zlínským starostou a ve spolupráci s renomovanými architekty a urbanisty (např. František Lydie Gahura, Vladimír Karfík) ovlivnil tvář Zlína i jeho ráz trvající dodnes. Město navštívil i slavný Le Corbusier. V duchu typicky baťovské cihlové funkcionalistické architektury se zde budovaly nejen reprezentativní a průmyslové stavby, ale především rozsáhlé čtvrti rodinných domků pro zaměstnance Baťova podniku. Tomáš Baťa tragicky zahynul při leteckém neštěstí v roce 1932, ale firmu neméně vizionářsky rozvíjel jeho nevlastní bratr Jan Antonín. Za druhé světové války byl Zlín poškozen bombardováním, po jejím skončení byly Baťovy závody znárodněny a roku 1949 město přejmenováno na Gottwaldov. Za komunismu úspěšně pokračoval rozvoj původně Baťových filmových ateliérů, v nichž vznikaly kvalitní animované snímky. Usadila se zde populární cestovatelská dvojice Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka (ten pouze nakrátko). V roce 2001 tu vznikla Univerzita Tomáše Bati.

K pamětihodnostem patří zámek (dnes galerie) a radnice, větší zájem turistů však poutají stavby z baťovské éry: mrakodrap od Vladimíra Karfíka (77,5 m vysoký, ve své době druhá nejvyšší necírkevní stavba v Evropě), elegantní Památník Tomáše Bati od F. L. Gahury, Velké kino (svého času největší ve střední Evropě) či Kolektivní dům. V okrajových částech města stojí za pozornost zámek a zoologická zahrada v Lešné či hrad Malenovice. Ve Zlíně funguje Muzeum jihovýchodní Moravy, Krajská galerie výtvarného umění, Muzeum obuvi, Městské divadlo, divadlo Malá scéna či Filharmonie Bohuslava Martinů. Působí tu i řada folklorních souborů. Pravidelně se koná mj. Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež, festivaly klasické hudby Harmonia Moraviae a Talentinum, přehlídky folklorních souborů a dechových orchestrů FEDO či známý automobilový závod Barum Rally.

Zlínskými rodáky jsou kromě podnikatele Tomáše Bati i národopisec František Bartoš, dramatik Tom Stoppard, architekti František Lydie Gahura a Eva Jiřičná, divadelník Jan Antonín Pitínský. Žili zde autoři animovaných filmů Karel Zeman, Hermína Týrlová a Zdeněk Miler, vynálezce Otto Wichterle či atlet Emil Zátopek.

BOBÁK, Jindřich František. Procházky starým Zlínem v konfrontaci starého a nového. Vyd. 1. [Vizovice]: Lípa, 2006. 213 s. ISBN 80-86093-87-5.
HORŇÁKOVÁ, Ladislava. Fenomén Baťa: zlínská architektura 1910-1960: [Národní galerie v Praze, Veletržní palác 19. 3.–31. 5. 2009. Ve Zlíně: Krajská galerie výtvarného umění, 2009. 275, xvi s. ISBN 978-80-85052-77-0.
CHODĚJOVSKÁ, Eva, ed. Zlín / vědecký redaktor Eva Chodějovká [kartografický dokument]. Praha: Historický ústav Akademie věd ČR, 2015. 1 atlas (12, xxiv stran, 50 mapových listů). Historický atlas měst České republiky; 28. ISBN 978-80-7286-269-6.
NOVÁK, Pavel. Zlínská architektura 1900-1950. 2., rozš. vyd. Zlín: POZIMOS, 2008. 319 s. ISBN 978-80-254-3215-0.
NOVÁK, Pavel. Zlínská architektura 1950-2000. 1. vyd. Zlín: POZIMOS, 2008. 399 s. ISBN 978-80-254-3216-7.
NOVÁČEK, Stanislav a POKLUDA, Zdeněk. Zlín ve fotografii: (1890-1950). Zlín: Esprint Zlín, 2008. 315 s. ISBN 978-80-254-3144-3.
POKLUDA, Zdeněk. Sedm století zlínských dějin. 2., dopl. a rozš. vyd. Zlín: Esprint, 2006. 174 s. ISBN 80-239-7200-6.
POKLUDA, Zdeněk. Zlín. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2008. 103 s., [56] s. obr. příl. Zmizelá Morava. ISBN 978-80-7185-881-2.