Vzácný kov zářivě žluté barvy, který si v mnohých lidských kulturách dlouhodobě zachovává vysokou hodnotu. V České republice se nacházejí zlaté rudné žíly i zlatonosné toky.
Zlato na území dnešní České republiky těžili už Keltové v době laténské. Vyráběli z něho hlavně šperky a mince, jejich oppida se také často vyskytují v blízkosti zlatonosných řek, ze kterých se zlato dalo získávat metodou rýžování. Následně těžba zlata, tentokrát hlubinným způsobem v podpovrchových dolech, zažila rozmach během 13. a 14. století, zejména za vlády Jana Lucemburského a Karla IV. Bylo tomu tak v mnohých oblastech, například v Povltaví nebo v okolí Kašperských Hor. Některé podpovrchové doly dosahovaly hloubky až 200 m, například v Jílovém u Prahy. Většina těchto dolů postupně zanikla vytěžením nejdostupnějších ložisek a rovněž následkem politického chaosu za husitských válek. Některé české řeky, například Otava, nesou díky ložiskům naplaveného zlata přídomek zlatonosná.
Další pokusy o obnovení těžby zlata v Česku končily obvykle nezdarem. Na konci 19. století se povedlo na popud profesora Františka Pošepného objevit ložisko tohoto kovu nedaleko Louňovic pod Blaníkem. Vznikl tu moderní zlatý důl, fungující do 30. let 20. století. Další pokusy o obnovení těžby zlata vedly ke vzniku dolu v oblasti Jílového u Prahy. Tento důl skončil s těžbou v roce 1968. V následujícím desetiletí proběhl na území Česka geologický průzkum, který ohlásil nález několika rentabilních nalezišť v Povltaví a v okolí Kašperských Hor. Těžba zde neproběhla, po pádu komunistického režimu se proti ní postavilo Ministerstvo životního prostředí i samotní obyvatelé jednotlivých lokalit. Dnes se na území České republiky zlato průmyslově netěží, ale jeho bohatá naleziště v některých oblastech (Čelina, Mokrsko, Kašperské Hory, Zlatá hora) jsou předmětem veřejných diskusí o možnostech jeho těžby v budoucnosti. Na některých českých řekách je možné získávat zlato metodou rýžování, je to však rekreační získávání, které není rentabilní.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.