Zikmund Winter

^*27. 12. 1846 Praha – ^†12. 6. 1919 Bad Reichenhall (Německo)

Zikmund Winter maturoval roku 1868 na pražském Akademickém gymnáziu. Hned nato vstoupil do kláštera řádu křižovníků s červenou hvězdou. Po krátkém studiu teologie přešel na filozofickou fakultu, kde v letech 1869–1872 studoval historii. Poté krátce pracoval jako učitel v Pardubicích, následně nastoupil na místo profesora na reálné škole v Rakovníku. Během svého působení ve škole se také věnoval činnosti kulturních a občanských spolků. Díky častým návštěvám rakovnického archivu se začal intenzivně zabývat městskou kulturou 16. století. Roku 1884 se přestěhoval do Prahy, kde až do odchodu do důchodu vyučoval na Akademickém gymnáziu. Kromě pravidelného bádání v archivech, jež zužitkoval mimo jiné i ve své tvorbě, se zapojoval do poloamatérských pěveckých a divadelních aktivit. Zemřel v bavorských lázních Reichenhall, kde se léčil s chorobou dýchacích cest.

Ve své tvorbě se soustředil především na každodenní život měšťanů v 16. století a na počátku 17. století, nebál se využívat archaismy. Jeho díla nabízejí velmi detailní pohled na život, blízký tzv. „historickým obrázkům“. I když autor generačně a myšlenkově sdílel názory tzv. lumírovců, jeho tvorba se značně přibližuje realistické próze 90. let 19. století. Ve svém jediném románu Mistr Kampanus (1906–1907) popisuje události kolem bělohorské bitvy a následujících represí. Ústředním motivem prózy je tragický osud rektora pražské (dnes Karlovy) univerzity Jana Campana. Některé Winterovy prózy se staly námětem pro divadelní nebo filmové zpracování (Rozina sebranec /1903–1905/, rež. Otakar Vávra /1945/,; Nezbedný bakalář /1883/, rež. Otakar Vávra/ 1946/,; Mistr Kampanus /1906–1907/, rež. Zdeněk Sirový /1993/). Jeho spisy se styly důležitými texty českého kulturně historického výzkumu, např. Kulturní obraz českých měst. Život veřejný v XV. a XVI. věku (1890–1892), Život církevní v Čechách. Kulturně-historický obraz z XV. a XVI. století I–II  (1906), Děje vysokých škol pražských od secessí cizích národů po dobu bitvy bělohorské (1409–1622) (1897) a jiné.

Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století / Redaktor svazku Miloš Pohorský. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1961. 631 s.
KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 1065 s. ISBN 80-7106-252-9.
MERHAUT, Luboš, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 4/II. U–Ž, Dodatky k LČL 1–3, A–Ř. Praha: Academia, 2008. 1089–2105 s. ISBN 978-80-200-1671-3.