Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Židovský hřbitov v Třebíči

Židovský hřbitov v Třebíči

Mimořádně dobře zachovalý hřbitov, druhý největší na území České republiky. Památka UNESCO. Unikátem hřbitova je spojení barokního výtvarného výrazu spolu se židovskou pohřební tradicí.


Židovský hřbitov v Třebíči 08a. Autor: cheva. Licence CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Židovský_hřbitov_v_Třebíči_08a.jpg
Podrobné informace

Židovský hřbitov v Třebíči je nejvýznamnější pamětihodností židovské funerální kultury na Moravě a spolu s místní Židovskou čtvrtí tvoří doklad mimořádně zachovalého původního židovského osídlení. Poprvé byl písemně zmíněn roku 1636. Jeho nejhodnotnější náhrobky pocházejí z doby vrcholného baroka, nejstarší náhrobní kameny pocházejí z poloviny 17. století. Ornamentální a tvarová pestrost původních náhrobků je tak především svědectvím bohatého styku mezi barokním uměleckým projevem 18. století a hebrejskou starozákonní ornamentikou. Místem posledního odpočinku se hřbitov stal nejen pro řadu rabínů, duchovně spojených se životem zdejší židovské obce, ale také pro místní židovské podnikatele, kteří svojí ekonomickou aktivitou významně ovlivnili chod města v 19. a 20. století. Hřbitov tak sestává jak z tzv. předemancipačních hrobů, typických bohatým zdobením a četností tesaných hebrejských nápisů, tak také z hrobů moderních. Reprezentuje tak dvě tváře židovské kultury, ortodoxní či tradiční, ale také moderní a integrovanou do většinové kultury. Ještě na počátku 21. století byl hřbitov pokládán za „živý“, tedy stále určený k pohřbívání. Poslední evidovaný pohřeb se zde uskutečnil roku 1997, a takto byl třebíčský židovský hřbitov až donedávna jistým symbolem kontinuity místní židovské kulturní a etnické tradice. Celkem se na ploše hřbitova nachází na 2 600 náhrobních kamenů různého typu a pohřbeno je zde přibližně 11 tisíc osob. Hřbitov rovněž sloužil k pohřbívání Židů ze všech větších okolních obcí třebíčského okresu a svojí rozlohou patří k vůbec největším židovským pohřebištím na našem území. Součástí hřbitova je i stéla, upomínající na 20 padlých židovských vojáků během 1. světové války. Pro svoje sepětí s místní židovskou čtvrtí a unikátní zachovalost byl třebíčský židovský hřbitov zaspán roku 2003 na prestižní seznam UNESCO.

Použité zdroje
FIŠER, Rudolf. Bazilika sv. Prokopa, židovská čtvrť a hřbitov v Třebíči. 1. vyd. v jazyce českém. Praha: Foibos, 2009. 142 s. Světové památky UNESCO. ISBN 978-80-87073-18-6.
NIKODÉM, Vilém. Dějiny města Třebíče: Období 1468-1660. Část 1. V Třebíči: J. Lorenz, 1931. iv, 332 s.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.